Místo s temnou pověstí i evropsky významná lokalita. I to jsou Petrovy kameny v Jeseníkách

14. srpen 2019

Tři mohutná skaliska tyčící se na holém vrchu nedaleko Pradědu v Hrubém Jeseníku poutala odjakživa pozornost. V historii na ně lidé hleděli nejčastěji se strachem a ocitnout se tam znamenalo téměř jisté nařčení z čarodějnictví.

Tajemných míst je v Jeseníkách spousta. Ale málokteré má tak temnou pověst, jako právě Petrovy kameny, tři mohutná skaliska vysoká sedm metrů v pohoří Hrubý Jeseník v Pradědské pahorkatině. Lidé dříve věřili, že se pod nimi nachází vchod do pekla. Inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu je v 17. století označil jako místo sabatu všech obviněných nešťastnic.

Ať už se tam dělo cokoli, jsou dnes Petrovy kameny evropsky významnou rezervací. „Z botanického hlediska jsou Petrovy kameny unikátním místem evropského významu. Rostou zde dva jesenické endemické druhy – zvonek jesenický a lipnice jesenická. A to je hlavní důvod, proč je už několik let přísně zakázáno chodit až přímo ke skalám,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.

V zimě jsou Petrovy kameny oblíbeným místem lyžařů

A jak Petrovy kameny ke svému názvu přišly? Podle jedné z legend se jistý chudý kovář jménem Petr zamiloval do bohaté dívky. Její otec ale mladé lásce nepřál, a když spolu milenci uprchli, dal je pronásledovat. Spásu našli mladí lidé až u těchto skal, kde je zahalil temný bouřkový mrak.

„Druhé vysvětlení se opírá o skutečnou historickou událost, kdy v roce 1680, za dob bouřlivých inkvizičních procesů ve Velkých Losinách, vystoupala ke skále komise, vztyčila u ní sochu svatého Petra a skálu vysvětila. Od té doby jí lidé říkali Petrovy kameny,“ říká historik bruntálského muzea Igor Hornišer.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.