Prastará Křížová cesta z Nového Jičína do Štramberku se díky úsilí mladých lidí skví v plné kráse
Zveme vás na procházku po prastaré Křížové cestě, kterou postavili Jezuité už v 18. století. Vede z Nového Jičína do Štramberku a dnes se díky nadšení a píli křesťanské mládeže opět skví v plné kráse.
Víra, dobrá vůle a nadšení mladých lidí dokáží zázraky. O tom se přesvědčila novojičínská křesťanská mládež, když se před lety bez jakýchkoli zkušeností pustila do obnovy prastaré křížové cesty. Ta vede z Nového Jičína až na vrchol štramberské hory Kotouč. Jedním z lidí, kteří na rekonstrukci jednotlivých kapliček pracovali, byl i Stanislav Štefek.
„Někdy v roce 2011 jsme se s mládeží novojičínského děkanátu rozhodli pro obnovu původní cesty, protože jsme cítili, že okres nemá takové místo, kam by mohl přijít a vykonat pouť,“ vzpomíná Štefek.
Celková délka křížové cesty je 8,5 kilometru a v některých úsecích je to opravdu křížová cesta. Podle Štefka je asi nejhorší úsek ve Štramberku, kdy jdete do strmého kopce na horu Kotouč.
S obnovou cesty pomáhali hlavně mladí lidé ve věku 15 až 18 let, kteří se co dva týdny scházeli na pravidelných víkendových brigádách. Takto na obnově pracovali asi rok a půl. S hrubými stavebními pracemi pak pomohli místní farníci.
„Těžké bylo obnovit místa, kde už kapličky kvůli těžbě zmizely. Tam byla opravdu složitá jednání s dotčenými orgány, hlavně se Správou CHKO. Museli jsme zajistit, aby nedocházelo k poškození květin a stromoví. Nakonec jsme se dohodli a bylo nám umožněno alespoň vztyčit kříže,“ dodává Štefek.
Dnes tato křížová cesta ožívá minimálně dvakrát ročně. „Jedna ta křížová cesta, kterou chodíme, je neděle postní – to jdeme takovou kratší variantu, do které se mohou zapojit také rodiny s dětmi. Druhá je pak v noci na Velký pátek, kdy jdeme opravdu celou cestu z Nového Jičína na Štramberk. Té se účastní hlavně mladí lidé,“ říká Jakub Vavrečka, vikář kopřivnické farnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
