Stará vápenná pec v Supíkovicích dodnes připomíná tradiční výrobu Jesenicka
Slezská Carrara. Tuto přezdívku získala na přelomu 19. a 20. století oblast okolo Supíkovic na Jesenicku v Olomouckém kraji. Kraj proslulý těžbou mramoru však produkoval také vápno pro stavební účely. Stopy této výroby se zde zachovaly dodnes.
Přirovnání Supíkovic k proslulým nalezištím mramoru využívaným už od antiky má své opodstatnění. Také zde se nachází rozsáhlá ložiska této horniny. Na rozdíl od Carrarského mramoru je ten zdejší spíše šedý, šedobílý až bílý s pruhy nebo šmouhami. Těžil se zde od nepaměti, ale hlavní rozvoj produkce lze směřovat do druhé poloviny 19. století. Zdejší mramor se také vyvážel, a to i na významné stavby – například na stavbu Říšského sněmu a muzea Pergamon v Berlíně či na Vřídelní kolonádu v Karlových Varech.
Stejně jako jiné mramory má i ten supíkovický, původ v dávných mořích. Metamorfózou hornin se usazeniny přeměnily v krystalický vápenec – tedy mramor.
Ten se kromě kamenické produkce odpradávna využíval také k pálení vápna pro stavební účely. V nejstarších dobách se vápenec těžil v malých lomech. Poté byla surovina dovezena na okraj lesa, kde byl k dispozici dostatek dřeva pro vypálení. Nadrcený kámen se proložil dřevem a poté se hromada zapálila. Po vyhoření dřeva se vypálený vápenec vyhrabal. Používal se hlavně na zdění, a to i do základů. Některé takto zpevněné stavby stojí v okolí Supíkovic už stovky let.
Stejně jako ostatní těžba a zpracování mramoru, procházelo průmyslovou revolucí i pálení vápna. Tato změna spadá do první poloviny 19. století, kdy se na Jesenicku objevily první šachtové vápenné pece. A supíkovičtí vápeníci nemohli zůstat pozadu.
V té době patřili k největším sedlákům v obci majitelé tzv. Horního dvora, rodina Drechslerova. Těm patřily rozsáhlé pozemky, včetně těch, na nichž dnes najdeme světoznámé jeskyně Na Špičáku. Kromě toho měla rodina nedaleko svého domu menší lom, v němž se těžil mramor. Právě ke stěně tohoto lomu byla v roce 1856 přistavěna zděná šachtová vápenná pec vysoká 13,7 metru, s obvodem 38 metrů. Vápenná pec se dochovala dodnes a po nedávné rekonstrukci je ozdobou Supíkovic, hojně navštěvovanou turisty.
Postup vypalování v této šachtové peci byl poměrně jednoduchý. Odspodu se pec naplnila dostatečným množstvím palivového dříví, na nějž se zavážecím otvorem ve vrcholu navršil drcený vápenec. Poté zapálili vápeníci dřevo a čekali, až se vápenec dostatečně vypálí. Následně byla odstraněna vrstva popela a poté bylo třemi otvory prolomenými v patě objektu vyvezeno hotové vápno. To sloužilo jak ve stavebnictví, tak i zemědělcům.
Dokdy se zde tímto způsobem vápno pálilo, nelze přesně určit. Postupně však byla výroba utlumována, až zanikla docela. Vápenka však přežila do dnešních dnů a spolu s nedalekými jeskyněmi a skalním městem Na Špičáku patří k nejvyhledávanějším lokalitám v okolí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
