Vrchní soud mladým žhářům potvrdil za zapálení kostela v Gutech tresty 3,5, 8 a 9 let

9. říjen 2018 13:04

Vrchní soud v Olomouci potvrdil trojici mladíků za úmyslné zapálení dřevěného kostela v Třinci-Gutech tresty ve výši 3,5, osm a devět let. Proti původnímu rozsudku se odvolali všichni tři obžalovaní i žalobce. Mladíci žádali nižší tresty, žalobce u jednoho z nich i zákaz řízení. Nejnižší trest si odpyká mladík, který se činu dopustil těsně před dosažením plnoletosti.

Oheň loni v létě způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, historická škoda je však nevyčíslitelná.

V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná

Požár dřevěného kostela z 16. století v Třinci

V třinecké části Guty v noci shořel dřevěný kostel z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena. Škody půjdou podle předběžných odhadů do desítek milionů, uvedl v tiskové zprávě mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.

Nejvyšší trest dostal za obecné ohrožení Jan Bortel, který zapálení kostela podle rozsudku vymyslel. O rok méně si za pomoc k obecnému ohrožení odpyká Jakub Hurník, který své komplice na místo dovezl.

Původní sazba je v jejich případě osm až 15 let, podle vrchního soudu jsou uložené tresty na samé spodní hranici. Nejmladšímu žháři, který se k činu jako jediný plně doznal, hrozil jeden rok až pět let. „Tresty za daných okolností jsou adekvátní,“ řekl v úterý předseda senátu Jiří Zouhar.

Vzácný dřevěný kostel z 16. století zapálili mladíci z Ostravska a Frýdecko-Místecka loni v srpnu. Bortel podle obžaloby zapálení kostela nějakou dobu plánoval. S Jakubem Hurníkem se domluvil, že mu bude k dispozici jako řidič, a s plánem uskutečnit žhářský útok pak seznámil svého tehdy sedmnáctiletého kamaráda.

Požár kostela v třineckých Gutech

Když 2. srpna 2017 shořel v třinecké části Guty dřevěný kostel Božího těla z 16. století, nejen památkáři byli v šoku. Velká část jeho vybavení totiž byla původní a byly v něm i obrazy z první poloviny 16. století.

Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s datem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství.

Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.

Společně koupili benzin, který načerpali do čtyř plastových lahví. Nejmladší z nich poté tři lahve položil k zadní stěně kostela, benzin ze čtvrté rozlil na ně a kolem nich a škrtl zapalovačem. Jak kostel hoří, si natočili mobilním telefonem.

Otázka, co bylo motivem činu, zůstala i po skončení soudního procesu nezodpovězena, přestože se všichni obvinění k činu částečně přiznali. Jeden z možných důvodů vyplynul z psychologického posudku.

Mladík, který byl iniciátorem akce, je tělesně postižený, trpí vzácnou nevyléčitelnou chorobou a chodí jen o holi. Znalkyně nevyloučila, že motivem pro zapálení kostela mohla být pomsta bohu za to, že jej tato choroba postihla. Zapálení kostela mladík podle soudu nějakou dobu plánoval.

Gutský kostel ve vzpomínkách. Žháři zničenou památku připomíná výstava v Třinci

Na výstavě

Oltář z 16. století, barokní malby, ale i nové kostelní zvony. To vše spolkl ničivý požár, který vloni srovnal se zemí dřevěný kostel Božího těla v Gutech. Vzácnou stavbu teď připomíná výstava Muzea Těšínska.

Hoch, který na kostel přímo vylil hořlavou látku a zapálil ho, měl v době činu těsně před osmnáctými narozeninami. Podle soudních znalců má hoch mírnou zálibu v rozdělávání ohně a v jeho pozorování, nejde ale o pyromanii. Že kostel zapálí, ale podle obžaloby vymyslel jeho nemocný kamarád.

Třetí z obžalovaných vinu odmítal. Své známé v noci na místo přivezl autem. Tvrdil, že netušil, proč je tam veze. Také on byl obviněn z obecného ohrožení.

Kostel Božího Těla ze 16. století byl národní kulturní památkou. Požár způsobil na mobiliáři církevní památky škodu téměř 6,7 milionu korun. Škoda na budově kostela byla vyčíslena na 14 milionů. Přitom v letech 2011 a 2012 byl kostel za 4,3 milionu korun zrekonstruován.

Na místě shořelého kostela vznikne věrná replika, její stavbu by z velké části měla zaplatit pojistka. Náklady spojené s mobiliářem by měla hradit sbírka vyhlášená radnicí v Třinci, jehož jsou Guty místní částí. Hrubá stavba nového kostela by měla být hotova příští rok.

zdroj: ČTK
Spustit audio

Související