100 let Baníku Ostrava. Seriál o historii, slavných momentech a legendách fotbalového klubu

Pokud bude mít Baník svůj stadion, musí nést jméno Evžena Hadamczika, říká Verner Lička

Osmý díl našeho seriálu ke 100 letům fotbalového klubu Baník Ostrava bude dnes patřit Evženu Hadamczikovi. Šlo o trenéra na přelomu 70. a 80. let, který s Baníkem prožil nejúspěšnější období v historii a fanoušci - i ti mladší - na něho stále vzpomínají.

„Jestli je symbol Ostravy, tak je to překvapivě Evžen Hadamczik, kluk, který z Ostravy není. Ale za těch pět a půl roku nechal takovou stopu,“ popisuje svého osudového trenéra člen Klubu ligových kanonýrů Verner Lička, bývalý útočník a sám dlouholetý trenér.

Lička pochází z Hlučína, Evžen Hadamczik z Kravař, tedy oba z takzvaného Prajzka, které dříve patřilo pod Prusko. Na první setkání si dodnes Lička pamatuje, tehdy ho Hadamczik přetáhl do třetiligové Opavy.

Osobní a férový přístup

„Poznal jsem ho na konci roku 1972 a řekněme, že rychle reagoval na zprávy, že v Hlučíně běhá šikovný útočník. Ozval se a tam jsem ho poznal jako trenéra i jako člověka. On zásadně jezdil za vámi domů. Spřátelil se i s naší rodinou,“ vzpomíná Lička.

Krajané z Hlučínska si rozuměli, navíc znalost němčiny slavnému trenérovi pomáhala ve studiu tehdy dominantní bundesligy.

Osobní a férový přístup to byly hlavní rysy práce Evžena Hadamczika. „Když měl čas a byl v dobré náladě – a to bylo často, tak mě odvezl do Hlučína. Bydlel v Koutech a jel 15 kilometrů do Hlučína a 15 kilometrů zpátky. Dnes se používá car coaching, on ho dělal tehdy v tom autě. Jeho energie byla neuvěřitelná. A měl jsem speciální přezdívku,“ vypráví Lička. Přezdívka Džules vycházela z jeho křestního jména Verner a jakési přesmyčky slavného francouzského spisovatele Julese Vernea.

Evžen Hadamczik hrál zásadní roli i v přestupu Ličky z Opavy do Baníku. „Přijela za mnou celá taková delegace, hučeli do mě asi dvě hodiny, abych přestoupil do Ostravy, popisovali výhody. Mi se to samozřejmě líbilo, ale v hlavě mi pořád znělo upozornění mámy: Běda, jestli zklameš Evžena. Dopadlo to tak, že jsem jim řekl, že bez pana Hadamczika ne. Že on rozhodne. Druhý den jsme přijeli za Evženem a on řekl: Ne, ještě na to nemá. Na Baník ho sám odvezu, až bude připravený,“ vzpomíná Lička.

O půl roku později ale přece jen Lička do Baníku odešel, i když byl při oznámení Hadamczikovi hodně nervózní. Za dva roky se ale v Baníku potkali a prožili nejlepší období.

Hadamczik věnoval fotbalu opravdu hodně, byl to vyhlášený odborník, byl citlivý a chápavý. A právě citlivá povaha Evžena Hadamczika, nemoc, okolnosti kolem neúčasti olympijského výběru na hrách v roce 1984 v Los Angeles, zatrhnutí angažmá v Rapidu Vídeň vedly nakonec 19. září 1984 k sebevraždě. „Jestli třeba to všechno, co v něm bylo, možná ta přílišná odpovědnost, chování představitelů v té době – to si málokdo umí dnes představit. Takže se pak bohužel stalo, co se stalo,“ přemítá Lička.

Verner Lička

Každopádně pokud jednou bude mít Baník svůj fotbalový stadion, má Lička jasno. „Myslím, že to tak jednou skončí. Jestli stadion vznikne, tak se musí jmenovat Evžena Hadamczika,“ prorokuje.

Evžen Hadamczik získal za pět a půl roku s Baníkem dva mistrovské tituly, třikrát skončil druhý a další úspěchy sbíral v pohárové Evropě.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.