700 let Zlína – historie, současnost i budoucnost v reportážích
Zlín a obuvnictví
Zlín je neodmyslitelně spjat s rodinou Baťů a obuvnictvím. Jaký byl vývoj tohoto oboru ve Zlíně po válce a jaká je současnost zlínského obuvnictví?
Obuvnická firma, kterou v roce 1894 založili bratři Baťovi, změnila město Zlín. Na počátku druhé světové války zaměstnával podnik více než 40 tisíc lidí. Po válce byly Baťovy závody znárodněny a dostaly i nový název: Svit. Ten měl asociovat cestu k lepším a zářivějším zítřkům.
Se změnou názvu se změnily i cílové trhy, kdy hlavním odběratelem byl Sovětský svaz a socialistické země. V 90. letech se z národního podniku stala akciová společnost a následovala další změna cílových trhů. Zároveň do Československa začala proudit levná obuv z Asie, což dovedlo v roce 2000 Svit do konkurzu.
Zlín je ale stále synonymem pro obuvnictví a je s tímto oborem úzce spjat. Do historie i současnosti obuvnictví ve Zlíně můžete nahlédnout v reportáži Petry Kopáskové
A poslechněte si i ostatní reportáže z cyklu k výročí 700 let Zlína. Najdete je na https://rozhl.as/Zlin700. Další budeme postupně přidávat a vy je můžete slyšet i v našem vysílání každé pondělí po 14. hodině.
Vysíláme na frekvencích
UHERSKÉ HRADIŠTĚ 99,1 (JALUBÍ)
UHERSKÝ BROD 107,3 (ČERNÁ HORA)
VSETÍN 89,5 (BEČEVNÁ)
ZLÍN 97,5 (TLUSTÁ HORA)
nebo na internetu na zlin.rozhlas.cz.
Pokud vás zajímá téma starého "Baťova" Zlína, všechny články na toto téma najdete ZDE.
Související
-
Podívejte se, jak Baťův Zlín ožívá na dobových kolorovaných fotografiích
Nadace Tomáše Bati spustila online výstavu s názvem "Nejde, neexistuje". Na stejnojmenném webu představuje kolorované archivní fotografie Zlína z dob éry továrníka Bati.
Nejnovější zprávy
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
