Bizhiki: Malý bůvol na elektronické stezce
Obřadní hudba pow wow amerických indiánských národů nezná slov, pouze vypjatý zpěv a bubnování. Trio Bizhiki ji na albu Unbound s úctou a respektem propojilo s elektronikou, samply a kytarovým indie popem. Starobylé tradice to jako mohutné řece prý umožnilo přirozeně si nalézt cestu vpřed a kultuře národa Ojibwe přineslo nové kulturní perspektivy.
Název Bizhiki znamená Malý bůvol a jedná se o indiánské jméno zpěváka Dylana Jenningse, jinak profesora environmentálních studií na universitě Northland College. Toho jsme zatím neznali, zatímco druhého zpěváka Joe Raineyho jsme si v tomto pořadu představili před dvěma lety, kdy vydal debutové album Niineta, na kterém pow wow rovněž vložil do moderního elektronického abstraktního konceptu bez toho, aniž by prý ztratil pojem o tom, kým je. Třetím do party se stal multiinstrumentalista a producent Sean Carey, se kterým se oba zpěváci v roce 2018 setkali na festivalu Eaux Claires organizovaném Aaronem Dessnerem ze skupiny The National a Justinem Vernonem z Bon Iver ve které Carey sehrává klíčovou roli. Podobně jako tvůrce hudebních nálad u Bizhiki, zvlášť když se zpěváci uchýlí částečně k angličtině, jako třeba ve skladbě Nashke!, poetické poctě očistné povaze smutku. Ten může vyvolat i déšť, schopný přinést pohromu nebo převést den do ponurosti a smutku. „Voda ovšem představuje život, a protože přichází z nebe, nějakým způsobem, ať už chceme nebo nechceme, nám pomáhá,“ tvrdí Jennings.
Voda se týká také skladba Unbound. Symbolicky pojednává o řece protékající indiánským územím, kde oba zpěváci žijí. Řeka pro ně představuje živou bytost, ve svém mládí se stékající do koryta z přítoků a rostoucí postupně v peřeje, aby dole nabrala na velikosti, dospěla a získala léčivou sílu. „Buď klidný, když promlouvá. Mluví pravdu. Nespoutaně,“ zpívá se ve skladbě Unbound.
Tím, že producent Carey se syntezátory inklinuje k niternější náladové hudbě a zpěváci vycházející z tradic pow wow mající naopak komunitní charakter a stojící o dialog s okolním světem, album vibruje neustálým napětím, navyšované příležitostnými hosty. Ve skladbě Gigawaabamin (Come Through) se k trojici přidává také Justin Vernon.
Album nemá ústřední téma, ani výrazný protestní tón, jak by se s ohledem na nelehkou situaci amerických indiánských národů dalo očekávat, v podtextu se však co chvíli vrací k environmentálním nářkům, kdy se zpěváci beze slov neobejdou. Ve skladbě She's All We Have navíc zazní i teskný klavír.
„Být zpěvákem v naší komunitě je povolání. Znamená to být daleko méně hudebníkem mít spoustu povinností, abyste vždy byli tam, kde je třeba pomoc. Obřadní písně se pod vedením starších učíme mnoho let a zvlášť ty specifické, určené pro svatby nebo pohřby,“ vysvětlil podstatu zpěvu Joe Rainey, který většinu života strávil nejen jako přímý účastník obřadů pow wow, léta je také zaznamenává a z jeho sbírky vzešlo mnoho základů sugestivních skladeb.
Trio Bizhiki na albu Unbound poukazuje na spjatost indiánských národů s přírodou, připomíná ale i odvrácenou stranu. Skladbu Medicine River napsal Joe Rainey po sérii tornád a hurikánů, výsledku hněvu matky přírody, kdy spousta lidí přišla o střechu nad hlavou, nebo byli vysídleni, což v případě jeho národa znamenalo přijít o své odvěké území, na kterém žil dávno před vznikem Spojených států a také o jedinečnou kulturu s ním spojenou. Proto trojice album doplnila videoklipy nenápadně seznamující posluchače s běžným životem národa Ojibwejů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.