Blanka Matragi: Nemám šaty, které by se neprodaly. Každé si najdou svoji zákaznici

16. březen 2022

Obléká perské princezny, ale i české ženy. Věnuje se také sklu a sochám. Módní návrhářka a designérka Blanka Matragi už desítky let pendluje mezi Prahou a Libanonem, kam se provdala.

Je známá svou pracovitostí a tvořivostí, má ráda výzvy, které ji posouvají. Aktuálně je zaměstnaná výstavou Timeless (nadčasovost – pozn. redakce) v Praze v Obecním domě, která demonstruje retrospektivu její tvorby. „Všechny modely jdou vzít v jakékoli době, nepodléhají žádnému módnímu trendu. Tvořím tak, že bych si všechny šaty vzala kdykoli a hodně lidí by nepoznalo, v kterém roce jsem je vytvořila. Třeba nedávno jsem si vzala sáčkové šaty, dělala jsem je před 25 lety, a nikdo to nepoznal. Naopak si lidi chvíli mysleli, že je to novinka. V tom je to poctivé řemeslo a kvalitní materiály.“

K výstavě dělá komentované prohlídky. „Tenhle nápad vznikl spontánně z poptávky lidí. Oni si mě chtěli koupit, tak jsem na to přistoupila. Udělali jsme hokus pokus na pár provázení a ono to bylo hned vyprodané. Tak jsme na to navázali.“

Na výstavě v Obecním domě byly k vidění šaty ze skla. „Moc si vážím toho, že jsem měla možnost vystudovat sklářství. Ty obory se navzájem obohacují, krásně se to prolíná. Pohyb šátku, šifonu, který je průhledný, lze ve skle krásně zachytit.“ Navrhuje i porcelán, lustry, šperky nebo sochy.

O exkluzivitu nestála

Blanka Matragi se v roce 1979 provdala do Libanonu. Stala se uznávanou návrhářkou nejen v oblasti Perského zálivu. „Libanonky jsou chtivý novot a designu. Jsou i velmi strojivé a odvážné. Pomohly mi odprezentovat i nějaké věci v televizi. Najednou se moje jméno začalo ozývat, mluvilo se o České republice. Říkali mi ‚Žena z křišťálu‘, protože jsem vystudovala to sklo a přinesla jsem jim tam novotvary a plastické věci. Do své tvorby jsem promítla i sochařství.“

Svým umem se dostala až k té nejnáročnější klientele – do paláců. „Je tam jistá řevnivost, oni si ty šaty mezi sebou ukazují. Ale nikdy jsem nepodepsala exkluzivitu, protože jsem se nechtěla upsat jen jednomu paláci.“ Tvrdí, že nemá šaty, které by se neprodaly. „Každé si najdou svoji zákaznici. Je to o tom, přijít s tím nápadem. Dnes je módní sahat do archivů a vynášet i módu z 50. let, nejenom tu současnou.“

Vaří ráda, ale raději píše

Blanka Matragi nás nechala nahlédnout i do kuchyně, protože má de facto dvě domácnosti. V Libanonu žije přes 40 let. Tam jí vaří kuchařka ze Seychel libanonská jídla, v Čechách má zase kuchařku, která usmaží třeba bramboráky. Ona sama by také ráda vařila, ale nemá na to čas.

Je také autorkou dvou knih, obě se staly bestsellery. „Srovnávám v nich etnika, historii, a píšu o tom, kam mě život zavál, jaké mi dal možnosti a posouvám hranice nejen o módní tvorbě, ale i to, jak lidi reagují.“

Blanka Matragi a Alex Mynářová

Proč návrháři často chodí v černé? Jak se dostala k navrhování uniforem pro policejní a vojenské složky Abú Dhabí? Říká se, že je přísná, jak si vybírá své spolupracovníky? A jaký pokrok udělaly české ženy v oblékání? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio