V roce 1973 biolog Robert Trivers a počítačový expert Dan Willard publikovali výzkumné závěry, ze kterých plyne, že v lepších časech rodiče věnují více zdrojů – například v podobě jídla nebo svého úsilí – do svých synů. V horších dobách naopak více podporují dcery.
Možná už se vám taky stalo, že váš potomek přinesl domů poznámku, protože zapomněl, nebo jednoduše neudělal domácí úkol. Mají ale učitelé a učitelky právo vyžadovat splnění této povinnosti? Diskuzi vyprovokoval otec jednoho z prvňáčků, který vymohl u ředitele příslušné školy pro svého syna výjimku. Zástupce školy totiž uznal, že chlapec úkoly dělat nemusí, když nebude chtít, aniž by riskoval jakýkoliv postih. Je na čase zvážit, za jakých okolností a zda vůbec je dobré na plnění domácích úkolů trvat?
Podle tehdejší hypotézy synové, kteří mají hodně prostředků, mohou lépe uspět v soutěži s vrstevníky. Méně majetní rodiče však tíhnou k větším investicím do dcer, které si obecně snadněji najdou partnera. Trivers a Willard také přišli s myšlenkou, že majetková situace rodičů může ovlivnit i pravděpodobnost toho, zda budou mít syna nebo dceru, což ukázaly jiné studie na různých druzích obratlovců.
Studovat investice rodičů po porodu je obtížné a vede to k rozporuplným výsledkům. Nová studie na toto téma měla splnit několik kritérií. Nesměla brát v potaz dědičné rozdíly mezi pohlavími, které ovlivňují zájem o zdroje. Měla se zabývat spíše investicemi do daného dítěte než jejich využitím, a musela být objektivní – nemohla tak být postavena na tom, co o sobě řeknou sami její účastníci.
Modří a růžoví
Autor studie Š'-ke Sung, sociolog z Městské univerzity v New Yorku, se rozhodl prozkoumat, kolik rodiče utrácí v jistém americkém maloobchodním řetězci.
Základem jeho hodnocení bylo to, kolik lidé nakupovali svým potomkům růžových, tedy dívčích, a kolik modrých chlapeckých batůžků. Výsledkem studie bylo zjištění, že bohatší rodiny více utrácely za ty modré, což by svědčilo o větších investicích do synů. Naopak chudší domácnosti častěji kupovaly růžové.
Jak říká Rosemary Hopcroftová, socioložka z Univerzity v Severní Karolíně, nové důkazy na podporu hypotézy Triverse a Willarda jsou sice nepřímé, ale celkem přesvědčivé. Tato vědkyně v roce 2016 publikovala zprávu o tom, že američtí otcové s prestižním zaměstnáním spíše pošlou do soukromé školy své syny než dcery. Dcery zase do privátních škol častěji zapisují otcové s méně atraktivním zaměstnáním.
Výzkum, popsaný v časopise Scientific American, nedokládá, zda rodiny skutečně nakupovaly modré batůžky pro chlapce a růžové pro dívky. Rosemary Hopcroftová nicméně míní, že je studie chytře a zajímavě napsaná a že novátorským způsobem pracuje s velkými soubory dat.
