Budu opět u transportu koní Převalského, i když teď v jiné roli, těší se nová ředitelka pražské zoo
Branami pražské zoologické zahrady projde ročně téměř jeden a půl milionu lidí. Řadí se tak mezi nejnavštěvovanější místa u nás. Od března stojí poprvé v historii v jejím čele žena.
Do pražské zoo se Lenka Poliaková vrátila po třinácti letech. „Bylo to tehdy moje první zaměstnání po vysoké škole. A mám pocit, jako bych se vrátila domů, protože ta zahrada je něco, na co se nezapomíná.“
V průběhu oněch třinácti let se zoo samozřejmě změnila, hlavně však pro návštěvníky. „Vznikly nové expozice, které jsou krásné a opravdu dobře provedené. Nezměnilo se ale tolik z pohledu zaměstnance, z pohledu zevnitř. Tam si myslím, že zoo do určité míry ustrnula v čase,“ míní nová ředitelka. Chce proto využít i své bohaté zkušenosti, které nabyla ve státní správě. Mezi priority řadí například digitalizaci interních procesů.
A co ji po nástupu překvapilo? „Určitě to, že jsem si znovu uvědomila, jak skvělí lidé pracují v pražské zoologické zahradě. Na ten pocit jsem ve své další kariéře trochu pozapomněla. Ne všude se stává, že nepochybujete o tom, že vaše práce má smysl. A v té zahradě to smysl opravdu má.“
Návrat koní Převalského
Při svém prvním pracovním poměru v Zoo Praha se Lenka Poliaková věnovala projektům in situ, tedy ohroženým druhům zvířat a jejich návratu do přírody. Velmi úspěšný je zejména Návrat divokých koní. Zoo v jeho rámci přepravila už několik desítek koní Převalského do Mongolska a v posledních letech nově i do Kazachstánu. Tam počátkem června zamíří už třetí transport. „Budu opět u toho, ale tentokrát v jiné roli. Jsem ráda, že to, co jsem dříve zajišťovala já, dneska zastávají velmi dobře kolegyně. K úspěchu je totiž nutná spousta mravenčí práce a také spolehliví partneři v místech, kam zvířata vozíme.“
Transport koní Převalského je na přípravu a vlastní realizaci velmi náročný, podílejí se na něm desítky lidí včetně Armády ČR, aby byl pro zvířata co nejméně stresující. Jak chovatelé a ostatní vnímají jeho úspěšný závěr? „Ve chvíli, kdy vypouštíme zvířata z beden do aklimatizačních ohrad už na místě, tak to jsou velmi emotivní momenty. Víme, že jsme udělali, co jsme mohli, a teď už je to na zvířatech samotných. A také je to pocit úlevy a krásná tečka po všech těch peripetiích a hodinách v autě a v letadle.“
Novinky v pražské zoo
V období jara je podle mínění mnohých zoo nejkrásnější, a to nejen díky kvetoucí přírodě, ale také díky mláďatům, která se právě teď ve velkém počtu rodí a líhnou. Lenka Poliaková přibližuje jen několik z nich. „Máme dvě mláďata koní Převalského, dvě mláďata u velbloudů, dokonce tři mláďata u takinů indických a rekord u savců mají oblíbené kapybary, kde se narodilo hned sedm mláďat.“
Prakticky všechna zvířata včetně velkých želv už mohou návštěvníci pražské zoo vidět ve venkovních výbězích. A kromě mláďat se návštěvníci pražské zoo mohou těšit i na zajímavé akce, například oslavu 60 let příchodu populární slonice Gulab.
O očekávaných mláďatech chovatelé dopředu většinou neinformují. Prozradila Lenka Poliaková posluchačům nějaká významná? Proč má nejraději zvířata, o kterých ví nejvíce, a má nějaké neoblíbené? Jaká zvířata sama chová doma? Nejen to si můžete poslechnout v rozhovoru s Alex.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
