Čarodějnice, Gentleman Jack a britská tradice tančit jako blázen

Skutečný životní příběh sebevědomé yorkshirské statkářky z 19. století Anny Listerové, posedlé psaním deníků v tajném jazyku, svedl dohromady televizní scénaristku Sally Wainwright a britsko-irské folkové ženské duo O'Hooley & Tidow. Novinku chtěla autorka úspěšných seriálů Scott and Bailey nebo Happy Valley původně pojmenovat Shibden Hall, podle domu, v němž Anna žila. Pak ale zašla na koncert, uslyšela skladbu Gentleman Jack, a s novým názvem neměla prý na vybranou.

Belindu O’Hooley s manželkou Heidi Tidow totiž odvážná statkářka fascinovala už v roce 2011, kdy píseň napsaly. Aniž by tušily, jakou širokou odezvu postupně získá, a že se v budoucnu promění ve znělku jednoho z nejskvělejších britských seriálů desetiletí.

Anna nosila cylindr, hůlku, černé šaty mužského střihu, spíš upalovala, než by normálně chodila, žila a chovala se tak, jak chtěla sama a rozhodně v konzervativní společnosti netrpěla konvencemi. Nicméně jednu slabost měla – milovala ženy. A přestože se v její době homosexualita trestala vězením a veřejným zostuzením, na Velikonoční pondělí roku 1834 se v kostele Nejsvětější Trojice Goodramgate tajně během svatého přijímání provdala za Annu Walkerovou, což je považováno za uzavření prvního lesbického manželství v dějinách Velké Británie.

Původem irská klavíristka Belinda O'Hooley začínala ve skupině The Unthanks a duo tvoří s britskou zpěvačkou Heidi Tidow od roku 2009. Zanedlouho se vzaly a loni se jim narodil syn Flynn. Na scéně moderního anglického folku prosluly jako nebývale silné autorky písní psaných v tradičním narativním duchu, nicméně v osobité hudební formě – něco mezi folkem a moderním písničkářstvím s nádherně harmonicky sladěnými vokály, dominantním klavírem, rockovým tahem a názorovým mixem anarchie, jízlivosti a ženské zranitelnosti.

Těsně před lockdownem uspořádaly v bristolském kostele dopředu vyprodaný koncert, kdy pouze samy s klavírem a akordeonem uvedly pro ně nejdůležitejší skladby, a následně vydaly na albu Live At St George’s.

Nad podáním i pozadím skladby Two Mothers zjihnou i otrlé povahy. Nádherná balada se vrací k nesmírně ostudnému, dlouho veřejnosti neznámému škraloupu Velké Británie: od roku 1830 až do konce 70. let poslala v rámci projektu Home Children do Austrálie, Jižní Afriky a Kanady přes sto tisíc dětských sirotků. Do nových rodin i na otrockou práci. V roce 1987 sociální pracovnice Margaret Humphreys ale prokázala, že vládní organizace za účelem zbavit se malých hladových krků a ještě na tom vydělat, těžce lhaly a údajní sirotkové měli v Británii rodiče.

Ne, že bychom nutně museli začít  znovu věřit na víly, duchy a jiné pohádkové postavy, mávnutí kouzelným proutkem by se nám ale aktuálně dost hodilo. Anglická folkařka Fay Hield se do tématu na hranici mezi fakty, lidovými mýty a magií ponořila natolik, že začala poprvé skládat vlastní písně, hrát na banjo a nové album Wrackline pojala jako vyprávění nadpřirozených příběhů, skrze něž pochopíme ty naše současné. Na svých webových stránkách vše doplnila šesti blogy o vílách, čarodějnictví, komunikaci s předky a samozřejmě nemohly chybět bájné selkie.

Ve skladbě Hare Spell se Fay inspirovala skotskou čarodějnicí Isobel Gowdie, které se v roce 1662 ve čtyřech doznáních barvitým jazykem přiznala k obcování s ďáblem, tanci s elfí královnou a proměnách ve zvířata. Vědci se dodnes přou, jestli Isabel trpěla nějakou formou psychózy, vedoucí k mimořádné představivosti, otravou nebo posttraumatickou poruchou vyvolanou sexuálním zneužíváním.

„Opatrně a se zármutkem se proměním v zajíce a ve jménu ďábla se vydám za ďáblem, abych se zase znovu vrátila domů,“ zpívá Fay a částečně cituje zaklínadlo Isobel, kterým se vedle zajíce dokázala proměnit také ve vránu nebo kočku.

Anglickou lidovou baladu Cruel Mother o matce řešící nechtěné početí vraždou dětí, které se ji později zjevují, na albu slyšíme v obecně známé verzi, i tak se Fay rozhodla podle ní důležité téma přenést do současnosti a ve vlastní skladbě Jenny Wren zbavit ženy stigmatu zatracených a morálně špatných.