Catrin Finch & Seckou Keita: Všechny tóny pod sluncem

Už deset spolu proplétají 47 strun klasické harfy s 22 strunami západoafrické kory, svým způsobem také harfy. Spojení v srdcích, mysli a touze zahrát všechny tóny na světě. Catrin Finch, klasicky vzdělanou harfenici z Walesu, a senegalského griota s harfou Seckou Keitu přitom svedla dohromady náhoda. Virtuosovi Toumani Diabatému válka v Mali znemožnila přijet do Evropy dřív než těsně před koncertem, takže zasvěcení do tajemství kory se Velšance dostalo od Keity. Nejen s vděku se k sobě po Diabatého odjezdu vrátili a z debutu Clychau Dibon proto dýchalo něco víc, než běžná spolupráce; to by ho nepotkalo vyhlášení albem roku 2013 a příval nejvyšších hodnocení. S vzácným africkým ptákem dibonem je úzce spjaté mandinské přísloví: nespí spolu, srdcem k sobě ale navždy patří. Po celý život si věrný pár dibonů se totiž na noc rozděluje – samička se samcem si ustelou na jiném stromě. Ráno se hledají vydáváním unikátních rytmických zvuků. Soar, jak se jmenovalo druhé album, věnovali zase návratu orlovce říčního na pobřeží Walesu po 400 letech. Pár orlích dravců také odlétá do afrických zimovišť odděleně, po návratu ovšem znovu hnízdí jako rodina. Není divu, že to Catrin k sobě s Keitou pořád táhne jako ty ptáky. Zvonivě, jak jen to harfy dokážou, společně vykřesávají vznešené, ale pořád jiskřivé melodie a ve chvíli, kdy zaplní prostor, kora se ujímá rytmiky a i v těch nejlyričtějších pasážích jim nedává šanci proklimbat se do protivné new age nebo vysokého, koncertního umění.

Nucené oddělení během covidu prý nesli těžce. Catrin se svou rodinou trávila lockdown ve Walesu a Seckou s tou svou nevycházel zase z domova v britském Birminghamu, kde už dlouhá léta žije. A v jednom místním hotelu se dvojice nakonec loni jaře setkala a z přetlaku emocí se pustila do natáčení nového alba Echo, které tematicky staví do popředí důležitost vztahů, paměti, přátelství, ale samozřejmě i smrti. Odehráli spolu stovky koncertů a strávili na cestách tolik času, že o hudební témata neměli nouzi. Každý z nich má samozřejmě vlastní kariéru, takže album otevírá skladba Gobaith (velšsky naděje) složená Catrin pro baletní představení Giselle a nedalo se jinak, než vzít do hry i sedmičlenné smyčcové těleso. Chaminuka, jejich společné dílo, pochází zase z britského televizního seriálu Don't Forget the Driver a Seckou v ní zpěvem vzpomíná na zesnulého přítele, hráče na mbiru Chartwella Dutiro ze Zimbabwe.

Když jste v tomto pořadu mohli kdysi poslouchat ukázky z alba Harfy nad Oslavou, výsledek unikátního rezidenčního projektu festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, dozvěděli jste se, že dramaturg Michal Schmidt tehdy hodně stál o spojení dvojice s kolumbijským harfeníkem Edmarem Castañedou.  Catrin s Keitou se s ním předtím nikdy nepotkali, v Náměšti ovšem došlo k jejich snad až zázračnému lidskému a hudebnímu napojení. Strávili spolu zkoušením několik dnů, zkamarádili se a když odehráli naprosto famózní koncert, nemluvili o ničem jiném, než o nutnosti dalšího setkání. Zatím k tomu nedošlo, nicméně nezapomenutelnou vzpomínku dvojice alespoň vložila do skladby Dual Rising, omračující strhující rytmickou hrou na harfy inspirovanou uměním kamaráda Castañedy.