Cesta bolestných kamenů nedaleko Písku nabízí naději. Je moderní obdobou křížové cesty

4. prosinec 2020

Slyšeli jste někdy termín noir nebo také dark turistika? Jde o vycházky a výlety na místa, která jsou nějak spojená s lidským utrpením. Vyznavači tohoto pro mnohé asi bizarního pojetí turistiky si oblíbili jako jeden z cílů tak zvanou Cestu bolestných kamenů v kopcích na okraji jihočeského Písku. Jde o místo, které může oslovit každého a není vůbec tak temné, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Podle Pavla Sekyrky, ředitele písecké Obchodní akademie, který stál u zrodu stezky, jde vlastně o netradiční křížovou cestu. „Protože křížové cesty už všude možně jsou, tak jsem si řekl, že ta písecká by mohla být taková univerzální, pro všechny,“ vysvětluje. Proto vznikla trasa, kterou místo křížů a kapliček lemují kameny s nápisy jako Zrada, Deprese, Ztráta víry nebo Opuštěnost.

„Oslovil jsem tenkrát studenty a řekl jim, ať mi sepíšou, co je nejvíc tíží,“ přibližuje Pavel Sekyrka okamžik, kdy se v roce 2012 začala rodit koncepce stezky. „Zároveň jsem od mého přítele, někdejšího píseckého faráře věděl, že v Německu tradiční křížové cesty končí symbolem Vzkříšení, a tak jsme i my cestu po bolestech dnešního světa zakončili patnáctou zastávkou, nazvanou Naděje,“ popisuje vyústění cesty.

Cestu lemují kameny s nápisy jako Zrada, Deprese, Ztráta víry nebo Opuštěnost

Cesta bolestných kamenů začíná v na kraji města Písku na parkovišti v ulici U Vodáka. Najdete tam informační panel a několik desítek metrů od něj první zastavení, pojmenované Nedostatek lásky.

Stezka pak končí Nadějí na svahu kopce, nazvaném Vyhlídka píseckých lesníků. Celá trasa vede po asfaltové cestě, k poslednímu zastavení je třeba vyjít do kopce po lesní pěšině, místy kamenité. Celková délka cesty je dva kilometry.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.