Činohra Národního divadla moravskoslezského uvádí Ibsenovo drama Peer Gynt

11. leden 2018
Dobré odpoledne

Činohra Národního divadla moravskoslezského v Ostravě nastudovala Peera Gynta Henrika Ibsena. Dramatickou báseň ve verších z roku 1867 uvádí poprvé v historii. Inscenační tým vede režisér Městských divadel pražských Pavel Khek. Původní hudbu k představení napsala ostravská skladatelka Vladivojna La Chia.

Peer Gynt je rozsáhlá poetická skladba. Zahrnuje život okouzlujícího i odpudivého snílka od jeho mládí až po stáří. A protože pořád někam utíká, fjordy a trolí sluje střídá rozbouřené moře nebo poušť.

„My jsme samozřejmě museli přistoupit k razantní dramaturgické úpravě, že jsme to zazoomovali na toho Gynta,“ říká režisér Pavel Khek.

Zásadní pro uvedení hry je mít přesvědčivého Peera Gynta. Khek věří, že ho našel v Ivanu Dejmalovi. „Já mám čím dál tím větší radost z Ivana Dejmala, protože to vzal za své. A prochází neuvěřitelnou proměnou, na začátku je to úplně jiný člověk než na konci. A bez ohledu na to, jak dopadne premiéra, je to pro mě zážitek ho pozorovat, jak pracuje,“ dodává Khek.

Ivan Dejmal v podstatě po celé představení neopouští jeviště. „Mám jeden rychlý převlek a jeden úplně nejrychlejší. Jinak jsem tam pořád,“ říká s úsměvem. S rolí se tak sžil, že má pro výstřelky svého hrdiny jisté pochopení.

Podle režiséra je Ibsenův text stále aktuální. „Ten Gynt dochází k tomu, že ten život promrhal. A i když měl nějaký společenský nebo finanční úspěch, není to nic, když ho nenaplnil láskou. I v dnešní době, která klade obrovské nároky na náš výkon, tak mnohdy zapomínáme, že ta zázraky jsou úplně malinkatý, je to dítě, žena, úplně obyčejný život,“ říká Khek.

Vladivojna La Chia

Zatímco Ibsenovi složil hudbu k Peeru Gyntovi Edvard Greek, pro ostravské představení to udělala Vladivojna La Chia. „Udělala jsem nějaké variace na takové ty notoricky známé melodie od Greeka. Jedna je tam použita v takovém trolím motivu. Jinak to jde směrem do temné pohádky s použitím různých elektronických nástrojů v kombinaci s akustickými,“ popisuje hudebnice.

Scénu k nové inscenaci vytvořil Michal Syrový, kostýmy navrhla Agnieszka Pátá-Oldak.

autor: Petra Sasínová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.