Církevní restituce zastavily těžbu dřeva v Beskydech, lesní dělníci skončili na úřadu práce

V horských obcích v beskydském příhraničí o lesní pozemky žádá katolická církev. Třeba katastr Bílé je z 95 procent původní církevní majetek a spousta místních lidí si na chleba vydělávala právě v lese.

„Práci nemám už půl roku,“ přiznává 62letý Josef Matejov. Nevypořádané církevní restituce mu krátce před penzí udělaly s životem pěkný kotrmelec. Kvůli tomu přišel o práci v lese, kde byl celý život a kde by ještě nějaký rok po odchodu do důchodu pracovat chtěl.

Lesnímu dělníkovi teď dává vydělat obec v rámci veřejně prospěšných prací a restituce se pro upracovaného šlachovitého muže chtě nechtě staly ostře sledovaným tématem. „Doufám, že to dopadne dobře, no,“ věří.

Vypořádání církevních restitucí je podle starostů obcí beskydského příhraničí pro zaměstnanost v regionu klíčové.

„Bohužel zatím se v katastru obce pozemky nepředaly. V lesích jsou obrovské problémy, moc se nepracuje. Dělá se jen takzvaná nutná těžba. Takže zaměstnanost lidí je opravdu mizerná. Lidé čekají, kdy přijde církev jako nový majitel a začne se hospodařit,“ říká starosta Bílé Karel Matula zvolený za Nezávislé sdružení.

Z lesů kolem Bílé a Starých Hamrů tak v podstatě vymizela těžební technika. Státní podnik Lesy České republiky se drží ustanovení restitučního zákona.

„Každá jednotlivá podaná výzva se musí prověřit podle zákona. Lesy ČR se do okamžiku vydání o všechny lesní porosty starají, provádějí pěstební činnost. Těžební činnost se provádí pouze v naléhavých případech a to plně v souladu se zákonem,“ potvrzuje mluvčí státního podniku Lesy ČR Zbyněk Boublík.

V nezáviděníhodné situaci jsou taky rodiny lesáků v další horské obci, sousedních Starých Hamrech. „Naši občané pracovali u firem, které zajištovaly těžbu. Došlo tam k omezení lesní výroby, postihlo to dělníky s bydlištěm v naší obci,“ přitakává starosta Starých Hamrů Jan Klepáč zvolený za Nezávislé sdružení.