Člověku se jinak dýchá, když běhá venku a sám. Myšlenky dostanou jiný význam, říká básník Ivan Štrpka
Narodil se v Hlohovci, ale žije v Bratislavě. Vystudoval španělštinu a slovenštinu, pracoval jako redaktor v literárních časopisech, ale dodnes píše hlavně básně: poslední sbírku Kam plášť, tam vietor vydal předloni. Dřív úzce spolupracoval s hudebním Dežem Ursiny, nyní jeho básně zhudebnil Ľubo Burgr. Hostem vltavské Vizitky byl Ivan Štrpka.
Bylo jim dvacet, když v roce 1964 založili (dodnes fungující) literární skupinu Osamelí bežci. Trojice mladých kamarádů – básníků Ivan Štrpka, Peter Repka a Ivan Laučík (1944–2004). „Měli jsme podobné zážitky a zájmy, četli jsme jen to, co nás bavilo. Navzájem jsme si zahustili prostor a ve skupině jsme se rozvíjeli každý podle sebe,“ konstatuje Štrpka.
Nejprve se prezentovali režimem zakázaným manifestem Návrat anjelov, potom manifestem Prednosti trojnohých slavíkov. O těcho manifestech mluví jako o gestech etiky, v rámci kterých chtěli vymezit pole vlastního zájmu a poukázat na potřebu autorské i životní autenticity. „Neměli jsme sportovní nároky, šlo nám o to, že běh je individuální pohyb a každý může běhat vlastním směrem. Nechtěli jsme se utápět v masových pohybech. Když člověk běhá venku a sám, jinak se mu dýchá. Najednou se mu jinak ovládají myšlenky, dostanou jiné významy,“ vysvětluje Štrpka název skupiny Osamelí bežci.
Smutná deska, ale to je v pořádku
Dnes je Ivan Štrpka autorem dvou desítek básnických knih a tento způsob uvažování je mu stále blízký, nechává si otevřenou mysl vůči podnětům a jejich tvarování. Nejde přitom jen o samotné psaní básní, ale i o jejich interpretaci, kterou vnímá jako impulz ke komunikaci se sebou samým i se světem, potažmo se čtenářem. „I čtenář by si měl projít procesem formulace významů,“ konstatuje. Ve Vizitce mluvil také o tom, že skutečná báseň se nedá přeložit, ale že překladem vznikají nové verze básně a že dohledávat si neznámá slova při četbě textu v originálu je „rajcovní“.
Ivan Štrpka je známý i díky úzké spolupráci s hudebníkem Dežem Ursinym. „Vyprovokoval, že spolu budeme dělat písničky. Já nepsal texty, které by měly jednoduchou písničkovou strukturu, a nechtěl jsem ani psát slova pro hotovou hudbu. Dežo tedy musel vycházet z toho mého skřípavého, do různých poloh rozloženého psaní.“
Nedávno se Štrpkových textů chopil další slovenský skladatel a také režisér Ľubo Burgr, někdejší zakladatel kapely Ali Ibn Rachid. Sólové album sestavil ze Štrpkových básní ze sbírky Fragment (rytierskeho lesa). „Jsem rád, že jsem svolil a ta deska vznikla. Nepodobá se ničemu dalšímu. Je to smutná deska, ale to je v pořádku.“ Právě Štrpkovy texty zhudebněné Ursinym a Burgrem ve Vizitce zazněly.
Související
-
Ivan Štrpka četl ze své nejnovější sbírky Veľký dych:...
Autorská čtení v pražském Café a knihkupectví Fra se neustále tematicky rozšiřují. Kromě mladé polské prózy a poezie, autorských filmů a nových českých her se tu v ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
