Colours of Ostrava 2022. Pozvánka na opulentní hudební hostinu

Jeden z nejdůležitějších evropských festivalů je už léta vnímán jako příležitost seznámit se s výjimečnými umělci ze všech koutů světa. Návštěvníky na festival přitom nepřivádějí pouze popové a rockové hvězdy světového kalibru, rádi v programu vyhledávají naopak často neznámé, na své objevení teprve čekající kapely, kdy se ukazuje, že spousta lidí stále víc než po megastar touží po poznání a nových objevech. A všichni dohromady – hledači i lapači prověřených zážitků – pak důvěřují úsudku ředitelky festivalu a hlavní dramaturgyně Zlaty Holušové, která i v rámci mezinárodního besedního fóra Meltingpot cíleně zasazuje hudbu do historicko-kulturních kontextů. Mezi jeho letošní nejvýznamnější řečníky budou třeba patřit legendární ledový muž Wim Hof, expremiér Bhútánu a environmentalista Tshering Tobgay, tibetský spisovatel a zakladatel buddhistického kláštera ve Skotsku Lama Yeshe Losal Rinpoche nebo světově proslulý fotograf a dokumentarista Vincent Moon.

Jestliže mezi následujícími tipy zprvu nenajdete žádnou spojovací niť, nelekejte se a zkuste uvěřit tomu, že opravdu existuje. Minimálně v tom, že se jedná o umělecky naprosto mimořádnou a originální  hudbu stranicí v nepřenositelné atmosféře zdravému lidskému rozumu a multikulturnímu smíření, což v dnešní rozhárané době představuje nesmírně cennou devizu, protož je známo, že skrze hudbu se dokážeme daleko lépe navzájem poznávat a bez předsudků chápat.

„Do své tvorby vkládáme hodně ze sebe. Nechceme nic skrývat a doufáme, že lidé ucítí, že jdeme skuztečně až na dřeň. Skládáme hudbu, která v nás probouzí vášeň, což znamená hudbu, která má spojení s našimi jižanskými kořeny,” tvrdí americké sestry Rebecca a Megan Lovellovy, přivážející se svou skupinou Larkin Poe do Ostravy sebevědomou nálož blues, rocku, americany, roots music a jižanského soulu.

Průkopnická čistě ženská jihokorejská kapela The Tune zaujme hřejivě působícím zpěvem a kombinací šamanské hudby se současným zvukem. Starým hudebním příběhům přitom vdechuje nový život.

„Zdědila jsem Boží dar, který nedokážu vysvětlit,“ tvrdí sedmdesátiletá zpěvačka Um Sameh ze skupiny Mazaher, jedné z posledních udržujících v Horním Egyptě při životě léčivý rituál zar, naprosto odlišný od zbytku egyptských hudebních tradic. Oproti jiným má unikátní průběh: kompletně ho řídí žena – sheika - beroucí na sebe zodpovědnost zatočit s duchy. Muži v něm vystupují pouze jako hudebníci. Sheika zapaluje vonná kadidla a určuje druhy rytmů, identifikující škodlivého ducha, kterým je žena posedlá, a se skupinou ho následně pacifikuje. „Mým úkolem je postupně najít ten správný rytmus. Hned ho poznám, protože žena se při něm začne třást. Od té chvíle pracuji na tom, aby se během tance uvolnila, nechala tělo mimo kontrolu a postupně přešla do tranzu,“ vysvětlila Um.

Neexistuje snad způsob, jak nesnadno zařaditelného španělského zpěváka, hudebníka, skladatele a queer kabaretního umělce Rodrigo Cuevase popsat. Pocitu marnosti se nezbavíme, ani když přistoupíme na jeho vlastní definici: folklórní agitátor, nepovažující vzdorovitou provokaci za znak svobody, ale za nutnost vyžadující velký sebezávazek. Do hry zapojuje asturijské tradice, elektroniku a nesmírnou nálož emocí.

Jedna z nejvýznamnějších afrických zpěvaček, Fatoumata Diawara z Mali, přiveze afropop s poselstvím, které zní: Pojďme se bavit, dokud jsme šťastní, a přitom se pokusme změnit svět.

Zdrcující a ostře protiválečné multimediální techno show namixované z výbušných elektrobeatů, folk noir, ozvěn ukrajinských lidových písní a z podmanivého zpěvu Marichky se dočkáme od ukrajinsko-kanadské skupiny Balaklava Blues. Na speciálním charitativním koncertu pro Ukrajinu, připraveném společně s týmem Colours, se vedle Marichky a Marka Marczykových představí také karvinský sbor Permoník a ukrajinské tanečnice.