Demolice vepřína v Letech se odkládá. Památník ale bude otevřen v původním termínu

13. září 2020

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se kvůli koronavirové pandemii přesouvá na příští rok. Původní termín dokončení památníku holokaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží.

Demoliční práce začnou v Letech až příští rok v září. ČTK to řekla ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová:

Čtěte také

"Ke zpoždění dochází zejména ve věci demolice vepřína, která měla započít už nyní v září. Právě z důvodu karantény, která nám posunula i architektonickou soutěž, musíme demolici posunout, abychom zajistili správně stavby vepřína," uvedla.

Vepřín stojí na místě letského tábora od 70. let. Pozůstalí po obětech, české organizace i mezinárodní instituce léta požadovali jeho odstranění. Předloni velkovýkrmnu odkoupil stát od společnosti AGPI za 450 milionů korun. Chystaná demolice by měla stát okolo 110 milionů. Některé části vepřína zůstanou zachovány a budou součástí nového památníku.

"Na harmonogramu projektu výstavby památníku se tím nic nemění, ten zůstává stejný," podotkla Horváthová.

Podoba památníku holokaustu Romů a Sintů vzešla z architektonické soutěže, do které se přihlásilo 41 projektů. Zvítězil návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Výstavba by měla stát 31,5 milionu korun - 25,5 milionu by měly poskytnout takzvané norské fondy, dalších 13,5 milionu korun ze zahraničí se využije na vybavení a expozice.

Slavnostní otevření by se mělo uskutečnit při pietním aktu v květnu 2023.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. V době jejich existence od léta 1942 do léta 1943 zde bylo uvězněno zhruba 2 700 mužů, žen a dětí, z nichž téměř 540 kvůli katastrofálním životním podmínkám zemřelo. Přeživší byli nakonec od března 1943 spolu s dalšími protektorátními “cikány a cikánskými míšenci” postupně odvezeni do vyhlazovacího koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kde většina z nich zahynula.

Dle poválečné statistiky tak nacisté vyvraždili až 90 % původní populace českých a moravských Romů a Sintů. Zpět domů se vrátilo jen zhruba 600 mužů, žen a dětí.

autor: Barbora Němcová | zdroj: ČTK
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová