Desítky lidí si v Ostravě připomněly Den válečných veteránů

„Silný moment byl takový, když nám jeden večer nahlásil náš operační, že se na nás chystá v Kosovu v roce 1999 minový útok,“ vzpomíná na jednu ze svých zahraničních misí praporčík Tomáš Sova z ostravského vojenského velitelství.

„Že jsme museli, dá se říct, spát s neprůstřelnými vestami kolem hlavy v očekávání toho, že každým okamžikem mezi nás může něco spadnout. To jsou takové ty okamžiky, kdy si vzpomenete na rodinu, na děti a na to, že jste opravdu ten válečný veterán a ten voják, který je tam pro ty lidi,“ říká.

Své zkušenosti z misí si každoročně připomíná na Den válečných veteránů. Právě i na novodobé účastníky zahraničních misí výročí pamatuje. Zatímco druhoválečných veteránů ubývá, těch novodobých naopak přibývá.

„Je třeba si připomínat veterány z obou světových válek, i válečné veterány stávající doby a stávajících válečných konfliktů. Novodobých válečných veteránů je v České republice takřka dvacet tisíc, takže nebavíme se opravdu o nějaké drobné skupince lidí,“ vysvětluje primátor Ostravy Jan Dohnal (ODS).

Díky pamětím novodobých veteránů je navíc význam výročí i lépe pochopitelný pro mladší generace. Obě světové války už totiž současným studentům přijdou časově vzdálené.

„Den válečných veteránů je dnem, kdy si ta současná generace, která má ten dar, že žije v míru a v klidu, připomínat generace minulé. Dědečky, pradědečky, kteří to štěstí neměli, ale museli bojovat. A je to připomínkou nejen ultimativní, to znamená, že padli, nebo byli nějak raněni, ale i té oběti, kterou museli přinést jenom v odloučení od svých blízkých nebo rodin,“ vysvětluje místopředseda ostravské jednoty Československé obce legionářské Tomáš Rusek.

I letos poputuje část výtěžku z prodeje vlčích máků na zaznamenávání příběhů pro další generace. Veřejnou sbírku projektu Paměti národa pořádá organizace Post Bellum a přispívat se na ni dá i online.