Do 15 let přijde Ostrava o jednu z největších ekologických zátěží - Heřmanickou haldu

Z jedné strany vypadává kamenivo, sice umouněné od uhlí, ale po stavební stránce čisté, na druhé straně linky se vrší uhelná hmota. Část dokonce koksovatelná. S takto rozebranou haldou se dá obchodovat.

„Kamenivo pro stavební účely, které je již certifikováno a dá se používat pro liniové stavby, tak jako posypový materiál pro zimní údržbu komunikací. Druhou složkou je uhelná hmota. Máme záměr v jejím dalším využití na naší briketovací lince, kterou budeme stavět,“ vysvětluje Dalibor Tesař ze společnosti Ostravská těžební, která linku provozuje.

I když halda hoří a někde se bagry dostanou až k osmisetstupňovému žáru, nepráší se, jenom se zvedá pára při chlazení vodou. Právě kvůli uzavřenému vodnímu okruhu je celý systém unikátní v rámci celé Evropy. To, co zůstane, vrací zpátky a modelují budoucí krajinu.

„Samozřejmě jsme v úplných začátcích na severní straně haldy. Protože na západní části je už provedená rekultivace. Tady se bavíme o severní části, která se takto bude odtěžovat, což jsou asi dvě třetiny haldy,“ popisuje ředitel podniku Diamo Tomáš Rychtařík.

Potrvá to 10 až 15 let, než budou tady v místech stohektarové haldy pobíhat třeba zajíci a vznikne lesopark. Přesnější odhad zatím není možný, protože struktura haldy se často mění doslova metr od metru.