Do Jeseníků nepatří a potlačuje vzácné rostliny. Těžba borovice kleče
Každý rok vyrážejí na přelomu července a srpna do jesenických kopců lesní dělníci. Cílem jejich cesty jsou místa, kde rostou borovice kleče. Jak svážení kleče probíhá a proč se tak děje? A jak Jeseníkům škodí někteří návštěvníci?
Další fáze kácené borovice kleče na jižním hřebenu Jeseníků probíhalo po větší část prázdnin. Důvodem je snaha ochranářů navrátit krajinu ovlivněnou růstem nepůvodních keřů do stavu, v jakém byla před více než 150 lety.
Borovice kleč je v mnoha horách přirozenou dřevinou. Pro Jeseníky to však neplatí, protože zde se, jak ukazují analýzy pylu usazeného ve zdejších rašeliništích, kleč nikdy nevyskytovala. Ta, která dodnes na mnoha místech roste, pochází z Alp a byla zde vysazována uměle od 19. století do 50. let 20. století. Lesníci se tak snažili ochránit vysoko položené lesy před lavinami a také zabránit erozi.
Vysazením kleče však došlo k proměně původního biotopu. Keře zastínily půdu, změnily její složení a vymizely s ní původní druhy rostlin. Zabraňovaly také sfoukávání sněhu na hranu ledovcovcýh karů, zejména Velké a Malé kotliny, kde pak byla menší četnost lavin, které jsou prospěšné pro tamní unikátní ekosystém.
Čtěte také
Proto byly vytipovány lokality, kde byla letos kleč odstraněna. Odborné firmy musely v těžkých podmínkách vytěžit plochy o velikosti přesahující pražské Václavské náměstí. Přitom těžba v Národní přírodní rezervaci má svá přísná pravidla a rozhodně není jednoduchá.
Složitá se nakonec ukazuje i doprava vytěžených keřů do údolí. Nakonec pro to musel být použit vrtulník a speciální podvěsné sítě, které umožňují desítky tun větví svézt na překladiště, kde bude štěpkována, a odkud bude kleč odvezena k dalšímu využití.
Některé účinky odstranění kleče se objeví hned, na jiné si budeme muset počkat i desítky let. Botanici a ekologové budou celou oblast sledovat a vyhodnocovat, nakolik byly zásahy účinné. I na tom bude záležet, zda se bude i nadále kleč v Jeseníkách odstraňovat. „Nikdo neuvažuje tak, že by se kleč z Jeseníků odstranila úplně. Jde spíše o vytipování míst, kde by to mohlo přírodě pomoci. Jinde ji necháme bez problémů růst dál,“ vysvětluje vedoucí správy CHKO Jeseníky Petr Šaj.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
