Dříve zedník, dnes umělecký řezbář. Propadl kouzlu masek Krampus a odhalil svůj talent
Průvod alpských strašidel, neboli Krampusů, viděl Roman Strouhal poprvé v Rakousku před deseti lety a byl jím okamžitě okouzlen. Dnes se výrobou krampusáckých masek živí. "Byla to tenkrát láska na první pohled, ale nenapadlo by mě, že budu masky jednou sám vyrábět“, říká Roman Strouhal, původním povoláním zedník a dnes úspěšný umělecký řezbář.
„Chtěl jsem u nás v Mladé Boleslavi založit skupinu Krampusů, ale brzy jsem zjistil, že originální dřevěné masky jsou pro nás velmi drahé, a tak mě napadlo, že bych je zkusil vyrobit sám. Nikdy jsem ale nic podobného nedělal, ani jako koníčka, ani v práci, původně jsem se vyučil zedničině. Rozhodl jsem se proto udělat si řezbářský kurz. Moc mi to ale nešlo, moje první pokusy byly dost ohyzdy“, připomíná si své začátky. „Ale vytrval jsem.“
Romanu Strouhalovi se jeho nadšení a vytrvalost vyplatily, od počátku letošního roku se výrobou masek dokonce živí. Zhotoví zatím tři kusy měsíčně, ale snaží se kapacitu zvýšit, protože o masky je velký zájem. Jejich výroba je skutečné umění, od vyřezávání ze dřeva až po malování, které se také musel naučit. Masky Krampusů jsou hodně strašidelné, ale Roman Strouhal má v plánu vyrábět i masky hodných pohádkových postav. Kromě tvorby masek se věnuje také vedení mladoboleslavské skupiny Krampusů - Eligor.
Více než pětisetletá tradice průvodů Krampusů, tedy strašidelných postav s dřevěnými maskami oblečených v kožešinách, vznikla původně v rakouských Alpách, ale postupně se rozšířila i do dalších alpských zemí. Krampusové jsou podobní našim čertům, kteří doprovázejí Mikuláše, ale jejich svátek není jenom 5. prosince. Po horských vesnicích chodí od listopadu až do jara. V současné době jsou Krampusové stále populárnější. V mnoha alpských městech a vesnicích jsou pořádány velké průvody a soutěže, na které jezdí návštěvníci z celého světa.
Z jakého dřeva se masky Krampus vyrábí, nebo zda se používají opravdové rohy zvířat, to si můžete poslechnout v audiozáznamu rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.