Duchcovský sochař Hermann Zettlitzer: autor zakázek pro Třetí říši i lidické tragédie

Wolfrumova vila, sídlo Českého rozhlasu Sever

Dnešní výročí týdne bude patřit sochaři. Dne 22. srpna 1901 se v Duchcově u Teplic se v rodině železničáře narodil Hermann Zettlitzer.

Po skončení měšťanské školy začal studovat na keramické škole v Teplicích, ve své době prestižním ústavu, kde vyučovala řada zajímavých uměleckých osobností. Zettlitzer tu prokázal mimořádný sochařský talent, a tak po absolvování odešel na uměleckoprůmyslovou školu do Prahy do ateliéru Josefa Mařatky.

Ve studiích pokračoval na Výtvarné akademii ve Vídni. Po jejím dokončení krátce působil ve Vídni, v roce 1931 se vrátil do rodného Duchcova.

Na severu Čech vytvořil například sousoší pro zahradu vily Carla Wolfruma v Ústí nad Labem, dále sochy pro areál Bílinské kyselky, dekoraci ústeckého krematoria, busty Smetany a Beethovena pro zámeckou zahradu v Duchcově a další práce.

Byl členem sdružení německých umělců Metznerbund, na jehož výstavách se pravidelně představoval. V roce 1937 si pronajal ateliér v Berlíně. Tvořil zde především monumentální plastiky, portrétní busty a také ideální mužské a ženské akty.

Jednu z těchto soch, mužský akt s výraznou muskulaturou nazvanou Veslař, vystavil v roce 1940 na Velkoněmecké výstavě v Mnichově. Zde zaujala Adolfa Hitlera, který ji zakoupil pro svou plánovanou galerii v Linzi. Zettlitzerovi tento zájem vynesl několik státních zakázek.

Na druhou stranu ovšem v roce 1942 vytvořil v reakci na vyhlazení Lidic sochu Potlačená žena. Tato práce, stejně jako většina dalších Zettlitzerových děl, byla zničená během náletů. Právě kvůli nim se Hermann Zettlitzer v roce 1943 opět vrátil do Duchcova.

 V roce 1945 narukoval a padl do ruského zajetí. Po propuštění byl vysídlen do Německa a usadil se v bavorském Bischofswiesenu u Berchtesgadenu. V poválečných letech byl nařčen z podpory nacismu, vyšetřování ale nic takového neprokázalo. Přesto mu obvinění poškodilo kariéru.

Nové zakázky tak získal až v 50. letech. Byla to například socha Krista pro kostel v Bischofswiesenu, plastiky pro zahradu domova důchodců v Berchtesgadenu, pomník padlých v nedaleké obci Winkl a další.

V roce 1957 Hermann Zettlitzer v pouhých 56 letech zemřel.

Das Jubiläum der Woche gehört heute dem Bildhauer Hermann Zettlitzer. Zettlitzer wurde am 22. August 1901 in Dux, in die Familie eines Eisenbahners geboren. Er studierte an der Schule für Keramik in Teplitz, die durch berühmte Unterrichtende eine sehr Prestige-Einrichtung war. Zettlitzer zeigte dort ein außergewöhnliches Talent und nach dem Studienabschluss ging er nach Prag, wo er an der Akademie für Kunst und Architektur im Atelier von Josef   Mařatka wirkte. Zettlitzer studierte in Wien an der Akademie der bildenden Künste weiter. Nach dem Studienabschluss kehrte er nach einem kurzen Aufenthalt in Wien nach Dux zurück. In Nordböhmen schuf er z.B. eine Skulptur-Gruppe im Garten der Villa vom Carl Wolfrum in Aussig a.d. Elbe, weiter Skulpturen für das Areal des Billiner Sauerbrunns, Dekoration des Aussiger Krematoriums, Büsten vom Smetana und Beethoven für den Schlossgarten u.v.m. 

Hermann Zettlitzer war Mitglied der deutschböhmischen Künstlervereinigung Metznerbund, an dessen Ausstellungen er regelmäßig ausstellte. Im Jahre 1937 mietete er ein Atelier in Berlin. Dort schuf Zettlitzer vor allem monumentale Werke: wie Skulpturen, Büsten aber auch ideale Männer-und Frauenakte. Eine diese Skulptur mit  einer ausgeprägten Muskulatur, genannt Ruderer, stellte Zettlitzer in Berlin, an der Großdeutschen Ausstellung im Jahre 1940 aus. Dieses Werk begeisterte den Adolf Hitler, der diese Skulptur für seine geplante Galerie in Linz kaufte. Dieses Interesse brachte dem Zettlitzer mehrere Staatsaufträge. Dagegen schuf Zettlitzer eine Statue Unterdrückte Frau, als Reaktion auf die Zerstörung des Dorfes Lidice.

Diese Arbeit, sowie viele andere seiner Werke wurden bei den Bombenangriffen auf Berlin zerstört. Zettlitzer kehrt 1943 nach Dux zurück. Im Jahre 1945 musste er einrücken und fiel in die russische Gefangenschaft. Nach der Entlassung   wurde er nach Deutschland vertrieben und lies sich in Bischofswiesen nieder. In den Nachkriegsjahren wurde er als Unterstützer der Nazi bezichtigt, das wurde ihm aber nicht bewiesen. Trotzdem beschädigte es seine Kariere. Neue Aufträge bekam Zettlitzer erst in der 50er Jahren. Als Beispiel kann man die Christusstatue in der Bischofswiesener Kirche nennen, oder Plastiken für den Garten im Altersheim in Berchtesgaden  oder das Gefallenen-Denkmal in nicht weit entfernten Dorf Winkl. Im Jahre 1957 stirbt  Hermann Zettlitzer mit nur 56 Jahren.