Důl Michal umožňuje nahlédnout do autentického pracovního prostředí ostravských horníků

10. září 2014

Česko – země neznámá

Důl Michal v Ostravě Michálkovicích se stal po ukončení těžby v roce 1995 hornickým muzeem, ve které se zdá, jakoby se tu před lety zastavil čas. Instalace památky je řešena podle teorie tzv. posledního pracovního dne. V řetízkové převlékárně tak dodnes visí jak civilní oblečení horníků, tak fáračky, a celý prostor si zachoval příznačnou vůni propocených svršků.

Když se horník převlékl v čisté převlékárně do saga, byl tedy sagi, čili nahý, přešel do druhé řetízkové šatny, kde mu visely fáračky. Zajímavostí je, že nad obrovskou převlékárnou pro několik set horníků byl malý balkónek a na něm občas postávaly a pokukovaly po chlapech takzvané Ograbule. Tak se v místním nářečí říkalo ženám, které pracovaly na třídírně a odstraňovaly z vytěženého uhlí kamení.

Z převlékárny šel horník do cechovny. Tady se na něj podíval štajgr bedlivým okem, jestli nepil alkohol, a pak ho pustil dál. Do balónků se tehdy nefoukalo. A možná vás překvapí, že spousta bývalých havířů vzpomíná ráda také na polévky a svačiny, zkrátka na jídlo, které na šachtě dostávali.

Těžní stroj|foto: Státní památkový ústav v Ostravě

A pak obvykle došlo na to hlavní, na kontrolu před samotným sfáráním v tříetážové kleci pro 42 lidí, tedy pro 14 horníků do každého patra. Nikdo u sebe nesměl mít nic, čím by se dal rozdělat oheň. Zapalovače i zápalky, digitální hodinky, všechno muselo pryč. Ohrozit horníky kamarády v podzemí se pokládalo za zločin.

Dominantou dolu Michal je ocelová těžní věž vysoká 41,5 metru. Její důležitou součástí jsou nástupní plošiny pro horníky a vozíky na uhlí. Prohlídková trasa umožňuje zhlédnout autentické vybavení - řetízkové šatny, koupelny horníků, cechovnu, lampovnu, jámovou budovu, most pro pohyb pracovníků z lampovny do jámové budovy a strojovnu s původním technickým zařízením, které představuje jedinečný soubor elektrických těžních strojů a kompresorů z období počátků elektrifikace.