Dům Johela Begla v třebíčské židovské čtvrti je kulturní památkou. Čeká ho citlivá rekonstrukce

20. červenec 2018

Hned naproti Přední synagoze v třebíčském židovském městě stojí dům, který má v každém patře jiná okna. Jeho historie sahá až do sedmnáctého století, kdy patřil Johelu Beglovi.

Od té doby ho lidé měnili a přizpůsobovali, a teď je z něj kulturní památka, která vypovídá o životě židovského obyvatelstva západní Moravy.

„Jsme z Třebíče, a máme s manželkou vztah k památkám. Napadlo nás, že bychom spravili jeden dům v židovské čtvrti,“ říká majitel domu číslo sedm v ulici Leopolda Pokorného v Třebíči, Jan Němec. Teď, když se dům stal kulturní památkou, bude muset veškeré úpravy konzultovat s památkáři. Řešil už například úpravu oken. Dnes jsou v prvním patře okna ze sedmdesátých let minulého století a ve druhém patře mnohem starší. Sjednocení památkáři nepovolili. Chtějí zachovat postupné změny.

Některé kousky nábytku majitel zachová a opraví

V domě už nějaký čas nikdo nebydlí, ale stopy po posledních obyvatelích zůstaly. Například vykachlíkovaná koupelna, ložnice z padesátých let minulého století, nebo obrázky na stěnách. V jedné místnosti zůstala litinová kamínka a zajímavá šatní skříň, očividně velmi stará. „Ta skříň je pěkná, tu určitě zachováme, opravíme,“ dodává Jan Němec.

Okna mají parapety ve výši kolenou, k místnostem patří komůrky

Jedna z místností domu, i dřevěné točité schodiště si dokonce zahrály ve filmu. Možná i to, podle Jana Němce, pomohlo ke zpamátnění nemovitosti. Ona místnost má trámový strop, který je teď krytý štukem, široký výklenek v jedné ze stěn a zachovalá špaletová okna. Zajímavé je, že všechna okna mají velmi nízko položené parapety. Někde jsou jen ve výši kolenou. Důvodem může být zvýšení podlah. „Jak se ty domy vyvíjely a slepovaly, tak nezbylo místo,“ vysvětluje majitel domu, a naráží na typický znak židovského města – propojování domů mezi sebou. Nízké jsou ostatně i dveře mezi místnostmi. Vyšší člověk se musí sklonit.

Suchý záchod zůstane na ukázku

Největší pýcho domu je zachovalá kuchyně s pecí. Její součástí je i integrovaná nádoba na neustálé ohřívání vody. Součástí většiny místností jsou zděné výklenky s policemi, výborně vymyšlené úložné prostory. Ke každé větší místnosti také přiléhá malá komůrka. V rohu druhého patra domu, hned nad dřevěným schodištěm dokonce zůstal suchý záchod. Nepoužívá se, ale mělo by to tady zůstat na ukázku,“ dodává Jan Němec.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.