Dům v Kutné Hoře se pyšní obnovenými freskami Mikoláše Alše
Středočeská Kutná Hora byla kdysi považována za skutečnou pokladnici českého království. Mezi množstvím historicky cenných domů stojí ovšem i budovy, které patří zároveň mezi nejkrásnější, i když svou přímou historickou hodnotu nemají. Mezi ně patří i dům z roku 1903, který najdete na Havlíčkově náměstí.
Přestože byl postaven teprve na počátku minulého století, dokázali ho tehdejší architekti dokonale zasadit do řady historických domů. Jeho zvláštností jsou fresky, které se za finanční podpory majitele i města překrásně zrestaurovaly a dnes dodávají lesk celému náměstí.
Fresky byly už v 50. letech značně poškozené, v 60. letech byly zničené docela. Dům přitom nesl název U tří králů a krásné malby zdobily původně celou horní polovinu čelní stěny.
Nový majitel se o freskách dozvěděl díky dobovým fotografiím. Podle tahů štětce a dalších detailů je možné, že byl jejich autorem Mikoláš Aleš. A právě díky fotografiím i dobré vůli fresky obnovit se je podařilo dokonale zrestaurovat.
O jejich kompletní obnovu se postaral restaurátor a akademický malíř Pavel Novák se svým týmem. Dvoutýdenní intenzivní a náročné práce skončily mimořádně úspěšně. Fresky byly ve své podstatě zcela nově vytvořeny, přesto má člověk při pohledu na ně pocit, že se jedná pouze o „oživení“ kreseb původních.
Celá čelní stěna domu je tak opět překrásně vyzdobena. Dům přitom nenese název „U tří králů“ náhodou. Vyobrazeny jsou na něm totiž v nadživotní velikosti postavy králů, kteří měli vliv na rozvoj Kutné Hory – Václav II., Václav IV. a Vladislav II. Jagelonský.
Václav II. i Václav IV. mají každý po boku své páže a nad nimi jsou v nejvyšším patře vyobrazené múzy a spousta dalších detailů – hrozny, číše, listy. Vidět jsou ale i malá kladívka, kterými kdysi v Kutné Hoře kutali stříbro permoníci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Právník: Ne každá země má v čele velkopodnikatele. Naše legislativa ke střetu zájmů je proto konkrétnější
-
Nejsou potřeba, odmítl Nacher po sérii otázek pojistky proti náhlým změnám nového zákona o ČRo a ČT
-
Odškodné po očkování? Prymula: Rozsudek umožňuje spravedlivé posouzení případů, kde došlo k újmě
-
Vládní poslanci předložili změnu lex Babiš. Ruší plošný zákaz dotací pro firmy člena vlády


