DuOud & Antonis Antoniou: Co brání naši duši, aby šustila?

Jak se znovu naučit držet jeden druhého? A jak ustrážit dveře před zlými duchy? Zapeklité otázky, Antonis Antoniou z Kypru a francouzská dvojice DuOud na ně ale dokážou na nových albech odpovědět. Rozhodně u toho ale se svými loutnami nešustí.

Antonise si možná pamatujete z Tria Tekke nebo o nic méně zajímavé skupiny Monsieur Doumani. S oběma odkrývá vrsty toho samého příběhu: řeckého národního stylu rembetiko. Tu více, tu méně experimentálně, na každý pád naprosto nevšedně a tudíž s velkým respektem. Antonis se na rembetiko snaží nahlížet jak málokdo před ním a skupinám proto naordinoval přeskoky ke složitým balkánským nebo tureckým rytmům a když natočil sólové album Kkismettin, vydal se dokonce elektro-rockovým směrem. A protože zřejmě trpí přetlakem, přispěchal nedávno se stejně skvělým pokračováním Thróisma na kterém se ptá: „Proč se neustále uzavíráme do sebe a bráníme vánku lásky, aby pronikl hluboko do naší psychiky a zašustil jejími listy? Než se nadechnete k dotazu, co se to Antonisovi stalo, že tak najednou zlyričtěl, měli byste vědět, že mu jen začalo být ze světového dění tak nejak existenciálně smutno a ať se okolo sebe koukal, jak se koukal, naději nikde neuviděl. „Bez ohledu na to, kolikrát je spočítám, pořád mám pět prstů,“ stěžuje si na albu za doprovodu zelektrifikované loutny tzouras.

Antonis tentokrát od rembetika a kyperských tradic zprudka odskočil, což není důvod, abychom ho ale nenásledovali do spletitých krajin rockové psychedelie, elektroniky a industriálního hlomozu, do kterých ale pořád ještě svítí dost slunce na to, abychom nezabloudili. A na úplném konci výpravy, během poslechu kontemplativní skladby Achtina 2, navíc podle  Antonise najdeme způsob, jak se znovu držet jeden druhého.

Slabost autora tohoto pořadu pro skupinu DuOud je veřejně známá. Silně k ní napomohlo i několik osobních intenzivních setkání s francouzskou dvojicí excelentních hráčů na arabské loutny oud za podpory jejich oblíbeného absintu. Zatímco původem Alžířan Mehdi Haddab nemá vyvinutý smysl pro udržení rockového běsnění na uzdě a s vlastní skupinou Speed Caravan řeže do strun loutny bez soucitu, div si nepřekousne jazyk, Tunisan Jean-Pierre Smadj představuje výjimečný úkaz na poli sofistikovanějšího mixu technobeatů, ambientního zklidnění a avantgardního jazzování. Pravidla arabských hudebních tradic ignorují i společně pod hlavičkou DuOud a pokaždé víme, že budeme odměněni naprosto neobvyklým zvukovým zážitkem. Dvanáctiletá nahrávací přestávka DuOud a z různých spoluprací mezitím nabyté zkušenosti ovšem z nového alba Menshen nečekaně udělaly bezohlednou elektro-rockovou bestii s nadmírou umanutosti nás spolknout zaživa. Ve skladbě I Just Want To Make Love To You si k ruce vzalo francouzskou dračici – zpěvačku Jyzzel.

S názvem Menshen je to jednoduché i zamotané. V čínské mytologii jde o strážce dveří, nejčastěji dva vojáky. Mají odhánět od domu negativní energii, duchy a zloděje. Z podrobnější četby legendy, v níž vystupují Dračí král, císař Taizong z dynastie Tang a dva generálové, však pro takovou volbu názvu alba vyplývají drobná protiřečení. Generálové měli totiž strážit dveře před duchem popraveného Dračího krále, aby mohl císař v noci v klidu spát, a v takovém případě si dost dobře nelze představit, že by jejich pozici zastali hluční DuOud, to by asi císař neusnul už nikdy. Zvlášť, když se k nim přidal alžírský zpěvák Sofiane Saidi.

„Jean-Pierre Smadj a Mehdi Haddab nejsou jen strážci dveří, žehnají také pohybu, díky němuž se přechází práh, ať už tím či oním směrem," napsali o dvojici a podobně jako u názvu alba s ní vlastně nevíte, na čem jste, protože je velkou otázkou, jestli lze třeba následující skladbu Get Sexy Get Mad považovat za druh požehnání, i když se na ní podílel slavný producent David Husser.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.