Festival Colours of Ostrava si mohou užít i lidé s poruchami autistického spektra

„Vždycky jsem chtěla, ale nebyla jsem, protože jsem neměla Pavlíka kde jakoby upíchnout,“ říká Renata Pavelková, která je na Colours of Ostrava poprvé. Přišla se syny, Petrem a Pavlem. Mladší Pavel je autista, nemluví a pohybuje se na kočárku. Od maminky si kluky přebírají dvě asistentky a Renata dostává jasný pokyn – dělejte si, co chcete. „Je to pro mě úžasné, že si prostě aspoň na chvilku odpočinout, oddechnout, můžu si zajít, kam budu chtít,“ dodává.

Za oba bratry program určuje starší Petr. Z programu vybírá Josefinu Dusk. Pavel po cestě v kočárku usíná. „Bylo horko a brácha usnul, protože má rád vození po terénu, tak ho to uspalo,“ vysvětluje.

Pavel prý má hudbu rád, uklidňuje ho. A čím rytmičtější, tím lepší. Přesně takové informace si hlídací asistentky Tereza a Kristýna zjišťují předem. „Z mých zkušeností je každý autista prostě jiný. Že někteří potřebují dotek a jiní na sebe nenechají šáhnout,“ popisuje.

Po hodině se Pavel budí a jede se dál. Pavel se usmívá i u Pam Rabbit.  A pak před hlavní scénu – na bavorskou dechovku LaBrass Banda.

Je večer a po třech hodinách se potkávají s maminkou. „Už jsem unavený, ale bylo to tu super, určitě se těším na pátek,“ uzavírá Petr. S bráchou a asistentkami si prý určitě zajdou na kapelu Tokyo Drift.