G. K. Chesterton: Apollonovo oko aneb Příběh dvou sester a velekněze

Je pád úřednice disponující značným majetkem nešťastná náhoda? Pokud se odehraje v detektivní povídce Gilberta Keithe Chestertona, pak rozhodně ne.

Příběh s názvem Apollonovo oko nabízí velmi sofistikovanou vraždu, která by za jiným okolností mohla zůstat neodhalena. Vrah však nemá šanci. Když se na scéně objeví amatérský detektiv otec Brown, spravedlnosti je vždy učiněno zadost.

Už 11. prosince jste si mohli poslechnout první ze Chestertonových povídek s názvem Nejhorší zločin na světě aneb Otec Brown a snoubenec neteře Betty. Pokud jste to nestihli, můžete to napravit ZDE. 

Kdo byl G. K. Chesterton?

Novinář, básník, prozaik, dramatik, ale také ilustrátor a filozof, vášnivý diskutér a křesťanský myslitel, to vše můžeme přiřadit ke jménu britského autora přelomu 19. a 20. století. K výše uvedenému výčtu dodejme ještě, že Gilbert Keith Chesterton uvedl na literární scénu jednoho z nejznámějších detektivů amatérů otce Browna.

V neposlední řade je G. K. Chesterton mistrem bonmotu. „Jenom ti, kteří vydrží ještě deset minut, když už je vše ztraceno, vytvářejí naději.“

Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Zároveň psal sloupky pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G. K.’s Weekly, a navíc články pro Encyklopedii Britannica.

G. K. Chesterton

Novinář, básník, prozaik, dramatik, ale také ilustrátor a filozof, vášnivý diskutér a křesťanský myslitel.

Prosincový cyklus Setkání s literaturou nabídne čtyři detektivní povídky G. K. Chestertona: Nejhorší zločin na světě, Apollonovo oko, Herečka má alibi a Rudý měsíc z Meru. Prozradit můžeme, že všechny padouchy nakonec pokaždé dopadne otec Brown.

Katolický kněz je na první pohled neobvyklý detektiv, Chesterton jej obdařil vtipem, laskavou ironií, dobrým srdcem a silným intelektem. Jako inspirační zdroj mu posloužil přítel, katolický kněz John O`Connor. Příběhy pátera Browna vyšly v pěti sbírkách v letech 1911 až 1935, je jich přesně padesát a jsou neoddělitelnou součástí literárního díla svého tvůrce. Právě díky netradičnímu detektivovi v nich najdeme výrazný otisk autorovy osobnosti, jeho filosofii i etiku, nekonformismus, smysl pro paradox a věčné okouzlení tajuplností přírody a lidské duše.

Výrazným znakem Chestertonova díla, detektivní povídky s otcem Brownem v hlavní roli nevyjímaje, je humor. Když noviny The Times požádaly několik význačných osobností, aby napsaly esej na téma „Co je na světě špatného“, Chesterton odepsal stručně: „Vážení pánové, to já. S úctou G. K. Chesterton.“