Gočárův okruh sleduje významné památky a architektonické skvosty Lázní Bohdaneč

Lázně Bohdaneč leží v polabské nížině osm kilometrů severozápadně od Pardubic. Historie města sahá až do raného středověku, první písemná zmínka se však datuje k roku 1343. Její obsah je skutečně pikantní. Zmiňuje se totiž o sporu mezi občanem Křížem a bohdanečským farářem, který vyvrcholil rvačkou, při níž byla rozbita oltářní deska.

V roce 1897 vznikají ve městě lázně

Významným mezníkem v dějinách Lázní Bohdaneč byl rok 1897, kdy Jan Veselý založil slatinné lázně. Ty jsou zaměřeny na léčbu pohybového ústrojí a předurčily rekreační charakter města. Jeho poklidný lázeňský ráz, okolní lužní lesy, krásná krajina a řada pamětihodností láká do města turisty. Ti mohou v Lázních Bohdaneč obdivovat klasickou, ale i moderní architekturu, a to díky architektu Josefu Gočárovi. Rodák z nedalekého Semína totiž strávil v lázeňském městě své dětství a později mu věnoval řadu staveb. A právě jeho jméno nese naučná stezka, která vede městem.

Gočárův okruh, dlouhý pět kilometrů, tvoří čtrnáct zastavení. Putování začíná na Masarykově náměstí u starobylé radnice. Její podoba pochází z barokní přestavby v roce 1772, průčelí již do roku 1783 zdobí městský znak. Samotné náměstí, jehož dominantou je centrální fontána, nabízí hned několik dalších objektů – penzion Škroup od Josefa Gočára a farní kostel svaté Máří Magdalény z první třetiny 18. století.

Kubistický architektonický skvot, to je lázeňský pavilon Gočár

Kolem slunečních hodin pak okruh pokračuje do areálu léčebných lázní, které nabízejí další architektonický skvost – lázeňský pavilon Gočár, perlu kubistické architektury realizovanou v letech 1910 až 1913. Jedná se o největší Gočárův projekt ve městě. Procházkou přes lázeňský park přivede okruh návštěvníky ke Kuttnerově kapličce a k Tillerovu sedátku poblíž hráze bývalého rybníka Rozkoš.

Pavilon Gočár v Léčebných lazních Bohdaneč|foto: Lukáš Peška

Na slavného architekta Josefa Gočára upomíná také vodárenská věž z roku 1910, která napájela bohdanečský vodovod až do osmdesátých let minulého století.

Březovou alejí pokračuje stezka k bohdanečským hřbitovům. Zde jsou pochováni významní rodáci – básník Josef Jaroslav Langer, spisovatel a libretista oper Josefa Peška, píšící pod pseudonymem Karel Šípek, spisovatel Jan Evangelista Kosina či zakladatel lázní Jan Veselý.

Kolem Památníku obětem světových válek pak Gočárův okruh zamíří k poslednímu zastavení. Tím je funkcionalistická vila Oldřicha Kvapila, postavená v roce 1930, opět podle plánů Josefa Gočára.