Hodně dřiny a všude daleko. Tak se žilo kdysi horalům na Visalajích

28. září 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03269280.jpeg

Člověk obklopený ruchem velkoměsta si často posteskne, jak by bylo krásné žit na samotě na horách. V moderní době, kdy všude dojedeme autem a i v romantické dřevěnce můžeme brouzdat na internetu, to asi velký problém nebude.

Jednou z nejznámějších horských oblastí v Beskydech jsou Visalaje. Dnes je to především ráj turistů. Ale ještě před necelým půl stoletím to bylo místo obývané horaly, kteří si pečlivě obdělávali svůj kousek půdy. Pozemky si důkladně oplotili a ani kousek trávy nemohl zůstat na zmar. Vždyť co by dali přes zimu jíst svým kravám.

Dnes se zdá navíc neuvěřitelné, že lidé odtud dojížděli za prací až do Ostravy, vstávali i ve 3 hodiny ráno a když se pak vrátili domů, začala jim na poli druhá směna. V zimě, když autobus nedojel až nahoru, museli jít na nejbližší zastávku i 9 kilometrů dolů do údolí.

Dnes si tu dobu společně s několika pamětníky, rodáky z Visalají, připomeneme v magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

Spustit audio