Hodně dřiny a všude daleko. Tak se žilo kdysi horalům na Visalajích
Člověk obklopený ruchem velkoměsta si často posteskne, jak by bylo krásné žit na samotě na horách. V moderní době, kdy všude dojedeme autem a i v romantické dřevěnce můžeme brouzdat na internetu, to asi velký problém nebude.
Jednou z nejznámějších horských oblastí v Beskydech jsou Visalaje. Dnes je to především ráj turistů. Ale ještě před necelým půl stoletím to bylo místo obývané horaly, kteří si pečlivě obdělávali svůj kousek půdy. Pozemky si důkladně oplotili a ani kousek trávy nemohl zůstat na zmar. Vždyť co by dali přes zimu jíst svým kravám.
Dnes se zdá navíc neuvěřitelné, že lidé odtud dojížděli za prací až do Ostravy, vstávali i ve 3 hodiny ráno a když se pak vrátili domů, začala jim na poli druhá směna. V zimě, když autobus nedojel až nahoru, museli jít na nejbližší zastávku i 9 kilometrů dolů do údolí.
Dnes si tu dobu společně s několika pamětníky, rodáky z Visalají, připomeneme v magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
