Hospodaření v Národním parku Šumava
Vedení šumavského národního parku nechává údajně nelegálně těžit dřevo, se kterým pak navíc kšeftuje. Ekologové tak chtějí, aby park raději udržovala obecně prospěšná společnost. Stát zase chce šumavský národní park rozprodat soukromníkům. Starostové obcí na Šumavě ale tvrdí, že soukromníky v hospodaření neuhlídají. Hrozí šumavskému národnímu parku zkáza?
V březnu 1991 byl tehdejší vládou vyhlášen Národní park Šumava o rozloze téměř 70 000 ha. Za těch jedenáct let slýcháme o tomto překrásném území naší republiky především katastrofické zprávy. Národní park Šumavu likviduje kůrovec. Současné vedení Národního parku Šumava těží tam, kde je to zakázané a kšeftuje se dřevem. Stát prodává pozemky v Národním parku Šumava spekulantům za pár korun. a co víc, někteří ekologové v čele s Hnutím Duha chtějí Šumavu vytunelovat založením všeobecně prospěšné společnosti, která by na Šumavě měla hospodařit a hovoří se o privatizaci šumavských lesů. Jaké je k těmto dohadům stanovisko ministra životního prostředí Miloše Kužvarta?
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Víme, co naší zemi před zhruba deseti lety privatizace přinesla. Tunely, tunely, tunely.
Proti tomuto názoru stojí ekologické Hnutí Duha.
Jaromír Bláha, Hnutí Duha: Jediný, kdo může nyní Šumavu tunelovat, je Správa Národního parku a ministerstvo životního prostředí.
Právě Hnutí Duha veřejně kritizuje jak Správu Národního parku Šumava, tak ministerstvo životního prostředí. Hnutí Duha prosadilo do nového zákona o Šumavě, který ale parlament nepřijal, založení obecně prospěšné společnosti, která by hospodaření převzala od Správy Národního parku Šumava. A právě tuto snahu nazval ministr Kužvart pokusem o vytunelování Šumavy. Posláním Národního parku Šumava je uchování a zlepšení přírodního prostředí. Správa Národního parku Šumava, kde je ředitelem jistý Ivan Žlábek, by tuto řádnou péči o celý národní park měla zajistit. Je tomu skutečně tak?
Petr Ješátko, bývalý zaměstnanec Správy Národního parku Šumava: Po nástupu pana Inženýra Žlábka do funkce ředitele se na Šumavě rozvinuly holoseče. On to dneska svádí na kůrovce. O kůrovce na Šumavě vůbec nejde, na Šumavě jde o kšeft se dřevem.
Tuto kritiku vyvrací přímo nařčený ředitel Správy Národního parku Šumava.
Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava: To je snad to nejhorší nařčení, které m kdo může říct, že jsem schválně rozšířil kůrovce. Za mě, pokud tady mám dělat ředitele, se neuříznul a neuřízne strom z ekonomických důvodů.
Hnutí Duha spolu s dalšími ekology však tvrdí, že Správa Národního parku Šumava dřevo těží a dokonce i tam, kde by kvůli zachování přirozené rovnováhy ekologického systému mělo zůstat ležet. Správa naopak dokazuje, že kácení stromů v těchto místech povolila jen proto, aby les ochránila, protože je napaden kůrovci a chce zabránit, aby na Šumavě nevznikly kilometry mrtvého lesa. Ekologové však ještě kritizují způsob prodeje dřeva, jeho nepřehlednost. Nevěří, že na Šumavě se těží pouze samé dřevo třetí kategorie. Upozornili Českou inspekci životního prostředí, podali trestní oznámení, která však byla kvůli neznámému pachateli odložena.
Jan Jelen, bývalý starosta Nové Pece: Správa, aby obhájila, že nezasahuje v těch krásných cenných lesích, tak vlastně všechno dřevo se vyřizuje ve třetí třídě kvality a ti překupníci to v tom lese v té třetí třídě kupují a velice pochybuji, že to v těch třetích vozí do Německa. Já si myslím, že to vozí v jedničkách a že tam stát na tom i dost prodělává.
Toto tvrzení však Správa Národního parku Šumava i ministerstvo životního prostředí popírají. Krátce shrnuto, řadu let je Správa Národního parku Šumava pod kontrolou Hnutí Duha a Hnutí Duha řadu let dokazuje, že boj s kůrovcem je jen záminkou o kšeft se dřevem, že jde o tunelování Šumavy. Málokdo tuší, kdy se problémy vyřeší a jak vůbec skončí. Dohady trvají stále. V tomto roce přidal další spor. Poslanec Libor Ambrozek do zákona o Šumavě prosadil založení obecně prospěšné společnosti, která by sama v Národním parku Šumava hospodařila.
Libor Ambrozek, poslanec: V podstatě jsme tím sledovali myšlenku, která se uplatňuje v ochraně přírody v řadě evropských zemí, kdy ta správa daného parku vlastně vykonává ten výkon státní správy a má o to území jaksi metodicky pečovat. A tu konkrétní činnost, tu těžbu dřeva a zalesňování provádí někdo jiný.
Po tomto návrhu se strhla vlna kritiky. Za všechny může hovořit stanovisko Stanislavy Barantalové, starostky jedné ze šumavských obcí.
Stanislava Barantalová, starostka: Je paradox, že Duha je takový ochránce přírody a navrhuje OPS, kde vlastně každý hajný a každý bude odměňován podle toho, kolik se vytěží.
A jaký názor má na založení obecně prospěšné společnosti Miloš Kužvart?
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí: Ptejme se, komu by prospělo, aby velmi netransparentním způsobem se nakládalo s majetkem parku?
A co na toto stanovisko ministerstva říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha?
Jaromír Bláha, Hnutí Duha: V případě, že by byl návrh na zřízení obecně prospěšné společnosti přijat, tak by o zakázkách rozhodovala nejen Správa Národního parku Šumava, ale byli by tam i lidé z obcí, byli by tam i lidé z Rady Národního parku. Patnáct lidí se na tunelování prostě nedomluví, zatímco tři ano.
Ptáte se, kdo má pravdu? My také. je těžké rozhodnout, zda správa se chová jako správný hospodář nebo ne. Zřejmě není úplně vše tak, jak má být. Ale měla by být správa skutečně nahrazena obecně prospěšnou společností? Kdo a jak zajistí zase její průhlednost? O co vlastně na Šumavě jde? Možnou odpovědí může být vyjádření poslance Miroslava Beneše.
Miroslav Beneš, poslanec: Ve chvíli, kdy se spustil ten humbuk, jsem pochopil, že mnohým nejde o ochranu přírody, ale o to nakládání s těmi lesy, s těmi stromy.
Ty stromy představují miliardové hodnoty a hospodaření s nimi je určitě lákavé, protože platí staré české, že příležitost dělá zloděje.
Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura . Texty neprochází korekturou.
