Hrad Hukvaldy je největší zříceninou Moravskoslezského kraje. Nejčastěji byl sídlem biskupů
Romantická hradní zřícenina hradu Hukvaldy je největší v kraji a po Helfštýnu druhá největší na Moravě. Vypíná se na Hradním vrchu nad stejnojmennou obcí Hukvaldy, rodištěm skladatele Leoše Janáčka. Hrad je obklopen rozlehlou oborou, ve které se volně pasou stáda muflonů a daňků.
Přesné datum založení hradu není známo. Nejčastěji se uvádí rozmezí let 1228 až 1285. Jako zakladatelé figurují německá hrabata z Hückeswagenu. Odtud také pochází název hradu, Hukvaldy. V průběhu staletí byl hrad dostavován a jeho majitelé se měnili. Ovšem funkce hradu byla dlouho stejná. Nejprve sloužil jako strážní hrad, ze kterého posádka dohlížela na obchodní stezku mezi Olomoucí a polským Krakovem. Později pak jako politické a správní centrum hukvaldského panství. Vůbec nejčastějšími držiteli hradu byli od poloviny 14. století olomoučtí biskupové.
Hrad byl díky svému strategickému umístění na vysokém holém kopci a masivnímu opevnění prakticky nedobytný. Když ovšem pominulo nebezpečí vpádu cizích vojsk, sídlila na hradě jen vrchnostenská správa. Těm se ovšem nechtělo denně šlapat do kopce, a tak se brzy odstěhovala do podhradí. Chátrání hradu pak urychlil ničivý požár v roce 1762 a poté nenechavé ruce místních, kteří si rozebrali kameny na stavbu vlastních obydlí. Mohutný hrad se tak stal romantickou zříceninou.
Teprve na konci 19. století s rozvojem turistiky začaly postupné záchranné práce, které vyvrcholily ve druhé polovině 20. století. Dnes je hrad ve správě Muzea Beskyd. A to pořádá v průběhu letní sezóny nespočet akcí pro turisty: od šermířských klání, přes jarmarky a novinkou letošního léta byla také možnost přespání na hradě s tajemnou noční prohlídkou.
Více informací o hradě, akcích a otevírací době najdete na stránkách www.hradhukvaldy.eu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
