Ivana Šuláková: Džungle vyhlášek

18. červen 2017
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Protikuřácký zákon, protialkoholová vyhláška nebo třeba speciální městské nařízení cílené na provozovatele non-stop hospody. I o tom byla v tomto týdnu řeč v našich zprávách. Jak jste si určitě stačili všimnout, ve vyjmenovaných případech jde o různá restriktivní opatření.

Protikuřácký zákon, který teď propírají všechna média, je jasný. Já osobně kolem sebe vidím hlavně jeho pozitivní dopady. Chápu i rozšiřování protialkoholních vyhlášek v některých městech, v tomto týdnu třeba v Českém Těšíně, protože popíjení alkoholu problémovými lidmi v ulicích je skutečným problémem.

Naprosto absurdní mi ale připadá nová vyhláška, kterou tento týden schválili frýdeckomístečtí zastupitelé. Omezili v ní otevírací dobu non-stopu uprostřed tamního sídliště. Nově musí hospodu Excel její majitel zavírat většinou o půlnoci a otevřít nejdříve v sedm ráno. A co je na tom vlastně absurdní?

Je to přiznání radních, že tuto zbrusu novou vyhlášku vymysleli v podstatě jen proti jednomu jedinému provozovateli non-stopu na takzvaném Růžovém pahorku. Lidé z okolí si totiž stěžovali na hluk a majitel prý nebyl vstřícný ani ochotný udělat například stavební úpravy kvůli omezení hlučnosti.

Toto zdůvodnění vedení frýdecko-místecké radnice ale jen svědčí o tom, že nevyužilo normální zákonné nástroje. Hluk je měřitelný a překračování limitů lze pokutovat, říká zákon o ochraně veřejného zdraví. Vše kontrolují a pokutují krajští hygienici a dokonce mohou zakázat hlučný provoz.

Je to málo? Podle mne ne. Možná si v tuto chvíli říkáte, že magistrát ve Frýdku-Místku šel jednodušší cestou. To ale neznamená, že je to cesta nejsprávnější. Budeme-li totiž vymýšlet a schvalovat vyhlášky proti každému neukázněnému jednotlivci, za chvíli se v nich ztratíme.

autor: š.iva
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.