Jak na jaře ostříhat okrasné keře
Mnoho zahrádkářů se v jarním období zabývá otázkou, jak stříhat okrasné keře. Několik rad a praktických tipů proto přináší Pavel Chlouba v pořadu Českého rozhlasu České Budějovice Zelené světy.
Stříhají se jen některé skupiny keřů a všechny druhy živých plotů a takzvaných tvarovaných rostlin (buxusy, tisy, některé cesmíny). Zatímco u plotů a tvarovaných rostlin je řezání poměrně snadné, u keřů už musíme být opatrnější.
Některé keře se neřežou vůbec, nebo jen výjimečně - magnólie, vilíny, některé kaliny, štědřence. Jsou to rostliny, které vynikají svojí impozantností a nádherným tvarem, do kterého dorůstají mnoho let. Často také mají nízkou regenerační schopnost, takže radikálním řezem bychom je mohli navždy zničit. Neznamená to ovšem, že bychom nemohli uříznout občas nějakou větvičku, například když roste špatným směrem nebo je jich zbytečně mnoho blízko vedle sebe.
KEŘE, KTERÉ MŮŽEME ŘEZAT BEZ OBAV
Bez obav můžeme, nebo dokonce musíme řezat keře, které kvetou z letorostů (to znamená na letošních výhonech) a zároveň snášejí, či dokonce vyžadují řez - hortenzie latnaté a stromečkovité, opatrně ibišky, radikálně třezalky a třeba ořechokřídlatce, komule.
Pomocí řezu se zaprvé zbavujeme starého a nepotřebného dřeva, zadruhé motivujeme rostlinu k bohatšímu růstu i kvetení.
TYPY ŘEZŮ
Výchovný
Keřům vtiskujeme správný tvar, podporujeme ale jejich přirozenost.
Prosvětlovací
Jde o provzdušnění keře, používá se třeba u tavolníků, vajgélií, kdoulovců, zákul, šeříků. Principem tohoto řezu je odstranit některé větve, zejména ty staré, poškozené a konkurenční, přičemž další větve zůstanou bez zásahu.
Zmlazovací řez
Je velmi častý, uplatňuje se u těch nejobyčejnějších keřů, jako jsou svídy, zlatice, bezy, tavolníky, zimolezy a podobně. Provádí se z jara a radikálně, zhruba 20 až 30 centimetrů nad zemí. V tom roce pak tyto keře obvykle nekvetou.
Není ale nutné provádět řez každoročně. Stačí v intervalu 3 až 5 let. Pokud už tento řez chceme provést, neměli bychom ho uplatňovat na všech keřích na zahradě najednou, pokud to není vysloveně nutné. Zmlazovací řez vidíme často ve veřejné zeleni a bývá provedený mnohdy velmi nevhodně - zbytečně brzo v zimě a na obrovských plochách, čímž se ubližuje nejenom keřům, ale třeba i ptákům, kteří se nemají najednou kam schovat.
Tvarovací
Uplatňuje se na dřišťály či buxusy, tedy keře pěstované do určitých tvarů.
KDY SI DÁVAT POZOR
Například v situacích, kdy budeme řezat keře, které kvetou ze staršího dřeva. Netvrdím, že do nich nemůžeme sáhnout, ale hrozí riziko, že se připravíme o květy. Třeba kručinky a čilimníky řežeme těsně po odkvětu, to platí i pro zlatice nebo některé zimolezy, zákule a podobně.
Velmi opatrní musíme být u hortenzie velkolisté. A zcela zdrženliví u velkokvětých dřínů, svíd a jim blízce příbuzných druhů.
JAK OSTŘÍHAT ŠEŘÍK
Využijeme zejména prosvětlovací řez. Staré keře šeříků bývají husté, a to jim moc nesvědčí. Když mají moc výhonů, měli bychom najít odvahu a některé vyříznout celkem nízko nad zemí. Tím vyniknou ty další, které na rostlině zůstanou.
Šeříky ale pokud možno nezakracujeme, rozhodně ne v předjaří. Tím bychom je připravili o květy, na které se už tak těšíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.