Jak se žije v Osoblažském výběžku?

Autor 1: Osoblažsko je ze tří stran semknuté polskou státní hranicí. Vede sem jediná cesta, široká zhruba devět kroků. Míra nezaměstnanosti přesahuje 30 %, v některých vesnicích se vyšplhala ještě o 15 % výše.

Autor 2: Pan Štěpán Mucha bydlí v obci, která dostala název Hlinka, na mapě ji sotva najdete. Jak se žije v tomto kraji?

Štěpán Mucha, Hlinka: Tvrdě. Velká nezaměstnanost, za prací se musí daleko jezdit, průměrné mzdy v tom zemědělství jsou nízké.

Autor 1: Co je podle vás šance pro oživení a odstranění těchto problémů, které jste jmenoval?

Štěpán Mucha, Hlinka: Aby tady nějaké finance byly, aby přišli nějací investoři a trochu začali podnikat. Hraniční přechody, aby se zotvíraly.

Autor 1: Říkal jste, že se tu žije tvrdě. Uvažoval jste někdy o změně bydliště?

Štěpán Mucha, Hlinka: Já jsem se přistěhoval z Českého Těšína před deseti lety a změnu ne. Postavili jsme tady rodinný domek a zůstaneme tu. Jsem v důchodu, dělám na šachtě a vyhovuje mi tu i to podnebí a všechno.

Autor 2: Vesnice kolem Osoblahy utrpěly především likvidací Státního statku Bruntál. Zemědělství tady přežívá jen za cenu velkých obětí. Paradoxně i přesto, že všude kolem je nádherná příroda, která nikdy nezažila průmysl.

Autor 1: Oldřich Přikryl z bruntálského Úřadu práce přiznává, že Osoblažsko zatím žádný velký rozmach alespoň v nejbližší době nečeká.

Oldřich Přikryl, Úřad práce Bruntál: Samozřejmě jsou okrajové části okresu, kde ta míra nezaměstnanosti je potom výrazně vyšší a k této oblasti patří zejména Osoblažsko. Tam míra nezaměstnanosti dosáhla 23 %.

Autor 1: Většinou čím větší míra nezaměstnanosti, tím nižší průměrná mzda, pokud je to možné říci. Platí to i u vás?

Oldřich Přikryl, Úřad práce Bruntál: Některé okresy mají poměrně vysoký výdělek, řekněme nadprůměrný výdělek a taky vysokou míru nezaměstnanosti. Ale to neplatí u nás. V okrese Bruntál průměrná mzda za první čtvrtletí dosáhla 10 820 Kč. Je třeba říct, že ty nůžky mezi mzdou tady na okrese a tím republikovým průměrem se postupně rozevírají.

Autor 1: Starostové obcí se snaží dělat maximum. Když ale chybí to nejdůležitější, peníze, připadají si častěji jako kouzelníci než jako správci veřejných financí. Kde není práce, tam není kupní síla a nejsou ani zisky.

Autor 2: Dagmar Válková stojí v čele Dívčího Hradu. Malé vesnice, kde zastavuje jediná státní úzkokolejka. Přiznává, že peníze nemají ani ti, kteří by chtěli dát dítě do školky. A tak je mateřská škola zadarmo.

Dagmar Válková, starostka Dívčího Hradu: Tvrdí se to stále, že je tu opravdu levná pracovní síla a je to pravda. Takže my školné ve školce nevybíráme. Brambory se snažíme sehnat od sponzora, takže tímto způsobem. A jinak, když něco děláme, tak se snažíme u těch sponzorů, i když jich nemáme moc, ale snažíme se nějakou tu korunu přispět do té školky.

Autor 2: Osoblažsko je symbolem urputného boje proti chudobě i na samotném Bruntálsku.

Autor 1: Dolní Moravice je obcí, kterou v současné době zajímají spíše spory o vleky na Pradědu. Jak ale říká zdejší starosta Jaroslav Velebný, lidé žijící na severovýchodě Jeseníků si určitě zaslouží obdiv.

Jaroslav Velebný, starosta Dolní Moravice: Osoblažsko je teď na tom opravdu špatně, protože skončilo zemědělství, které tam bylo rozsáhlé. Kroky, které samosprávy Osoblažska dělají, si myslím, že jsou správné. Začali cyklostezkami, teď hraniční přechod Vysoká-Bartulkovice, to znamená, že to napomůže ekonomice této oblasti. Budoucnost Osoblažska vidím opravdu v turistice s polskou stranou.

Autor 1: Budovaný hraniční přechod by skutečně mohl oživit stojaté ekonomické vody. Zatím tady ale vládne podivná obava a nejistota.

Autor 2: Hrstka místních podnikatelů je ráda, že přežívá. Proto raději nechce poskytovat žádné rozhovory.

Místní podnikatelé: My začneme brečet do světa a všichni dokola chtějí okamžitě peníze. Ne, nechci mluvit.

Autor 1: Dagmar Válková z Dívčího Hradu říká to, co téměř všichni. Státní hranice nás svazuje.

Dagmar Válková, starostka Dívčího Hradu: Když zrušíme hranice, zrušíme pohraničí a budeme jako vnitrozemí. Takže je potřeba to otevřít. My jsme už navázali spolupráci s Polskem po té kulturní a sportovní stránce, ale chtěli bychom i hospodářsky a bylo by to přínosem pro tady tuto oblast.

Autor 2: S Osoblažským výběžkem se počítá jako s důležitou součástí chystaného plánu rozvoje Moravskoslezského kraje. Zástupce hejtmana Josef Jalůvka přiznává, že pomoc této oblasti je více než nutná.

Josef Jalůvka, zástupce Hejtmana Moravskoslezského kraje: Část našeho kraje, které se říká Slezská Haná, má ideální podmínky pro cykloturistiku. Jsou tam už i když ne velké možnosti ubytování. Zatím není vytvořen nějaký projekt rozvoje této části. To si myslím, že by měl být společný zájem nás a hlavně Sdružení obcí Osoblažska, které předpokládám, že bude mít dobré nápady.

Autor 1: Myslíte si, že tento region je atraktivní pro investory?

Josef Jalůvka, zástupce Hejtmana Moravskoslezského kraje: Pokud se týká zemědělské výroby, o tom jsem přesvědčen. Je otázka ovšem zemědělské politiky a rentability výroby některých druhů výrobků.

Autor 1: Osoblažsko ale není jen spousta zanedbaných problémů. Pohraničí, zmítané historickými výměnami obyvatel, je jedním krásným kusem přírody.

Autor 2: Není ani na škodu, že je tady jen malá síť turistických tras. Zabloudíte-li, najdete třeba zbytky starých vysídlených obcí a člověka nepotkáte mimo vesnice téměř žádného.

Autor 1: Politici si berou Osoblažsko do úst poměrně velmi často. Osobně je tady potkáte až na výjimky výhradně pouze před volbami.

Dagmar Válková, starostka Dívčího Hradu: Ono by tomuto kraji pomohlo, kdyby se vláda nad tím zamyslela, protože tady jsou sociálně slabší občané a ne, jak se tvrdí, že je to Bohem zapomenutý kraj. To není Bohem zapomenutý kraj, protože já tvrdím, že pán Bůh se tady vyřádil, tady je opravdu nádherně. Ale je to zapomenuté vládou.

Přepsal: Česká informační agentura