Jak se žilo v kladenských věžácích v 50. letech? Podívejte se do ložnice i obýváku tamních obyvatel

19. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vstupní hala sloužila i k setkávání obyvatel domu. Hodně se povídalo, dámy pletly a vyšívaly, hrály se hry

Šestice věžových domů v Kladně - Rozdělově ve Středočeském kraji byla ve své době technicky nejdokonalejším projektem bytové architektury. Sídliště pod vedením architekta Josefa Havlíčka vznikalo v letech 1953 až 1957. Historii stavby i život v unikátních domech dnes přibližuje Muzeum věžáků.

Návštěvníci projdou dům od sklepa až po střechu. Čeká je zrekonstruovaná hala, expozice v suterénu, kryt civilní obrany, ukázkový byt a střešní terasa s vyhlídkou. Malé skupinky po 12 lidech se vydají spolu s průvodcem na 90 minutový okruh.

„Je to skutečně první muzeum sídlištní bytové architektury v České republice. Ani v zahraničí jich není moc,“ říká tajemník kladenského magistrátu a zároveň iniciátor projektu Zdeněk Slepička. „To muzeum je koncipováno tak, že tam žijí lidé. Takže je to symbióza muzea a obyvatel a obyvatel a muzea.“

Prohlídka začíná ve vstupní hale věžáku, která zpočátku sloužila jako recepce. Bývala tam služba, takže lidé věděli, na koho se v případě potřeby obrátit. A také se hlídalo, kdo do domu vstupuje.

Věžáky v kladenském Rozdělově nabízely nevídaný luxus. Na střeše bývala přístupná terasa, kde se mohli lidé opalovat

„Bylo to tady opravdu hezké. A my jsme byli takoví kolektivní,“ říká zdejší obyvatelka Zdeňka Šípalová, která v jednom z kladenských věžáků bydlí již od roku 1956. Stejně jako ostatní obyvatelé věžáku i ona využívala společné prádelny, sušárny a mandl.

Dále je možné se podívat přímo do jednoho z ukázkových bytů. „Jsou tady původní vestavěné skříně a kuchyňská linka, které byly navržené přímo pro věžové domy. A pak jsou tu i jednotlivé kusy nábytku, které odpovídají tomu, co tady lidé v době, kdy se sem stěhovali, mohli mít,“ popisuje Roman Hájek ze Spolku Halda.

Prohlídka končí na střešní terase nad byty ve 13. patře. Právě tam by časem měla vzniknout ještě vyhlídka. Už teď je ale odtamtud za pěkného počasí vidět Milešovka, Říp nebo Ještěd.

Na vzniku muzea se podílela řada odborníků, dobrovolníků i pamětníků, kteří se do domů nastěhovali v padesátých letech. Muzeum bývá otevřeno jen ve stanovené dny, a tak autoři expozice doporučují zarezervovat si prohlídku předem na webových stránkách www.muzeumvezaku.cz.

Spustit audio