Jak zachránit mucholapku? Aneb bez čeho se pěstování masožravek neobejde

28. listopad 2020

Koupili jsme si masožravku a nedaří se jí. Co děláme špatně? Tato otázka se občas vyskytne v dotazech, které zasílají do Hobby magazínu posluchači Českého rozhlasu. S nemocnou mucholapkou podivnou se zastavil u zahradníka Františka Hlubockého i posluchač Honza.

Posluchač Honza si před měsícem koupil masožravou rostlinu, která se jmenuje mucholapka podivná. Na internetu vyčetl, že potřebuje hodně rašeliny a hodně vody. Masožravka ale zjevně neprospívala.

„Masožravky pocházejí z mělkých bažinatých míst, kde žijí spíše na okrajích. Jsou tedy ve vlhku, kolem nich je vodní pára, ale kořeny ve vodě nemají. To by jim hnily,“ vysvětluje zahradník. Doporučil umístit masožravku do skleněné koule nebo do prázdného akvária. Sklo by mělo být i na vrchu, aby se vlhkost v nádobě dobře držela.

Mucholapka podivná potřebuje hodně rašeliny a hodně vody

Bez tepla a světla masožravky nepřežijí

Teplo masožravce rozhodně nevadí. Prudké slunce by jí uškodilo, ale světlo k životu potřebuje: „Výhodou je, že můžete své masožravce dopřát dostatek světla díky umělému přisvětlení. Ideální jsou žárovky s ultrafialovým světlem, ale osvědčila se mi obyčejná – dnes už zakázaná – žárovka dvacítka s vláknem. Stačí, když budete masožravce osm hodin svítit. Skleněnou nádobu s květinou pak můžete mít i v tom nejtmavším koutě pokoje a bude to hezká dekorace.“

Příliš mnoho zeminy masožravky nepotřebují. Do rašeliny můžete přimíchat keramzit, aby se zemina provzdušnila. I to je pro masožravé rostliny důležité.

A jestli vás zajímá, proč masožravky baští komáry a mušky, je pro to jednoduché vysvětlení. „Všechny rostliny, které rostou na okrajích bažin, trpí nedostatkem dusíku. Proto lapají drobný hmyz. Když ho stráví, dusíkaté látky se uvolní a rostlina tím vyrovná svůj dusíkový deficit,“ vysvětluje zahradník František Hlubocký.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.