Jan Antonín Baťa odsouzený jako zrádce národa se dočkal očištění jen v polovině Československa
Jan Antonín Baťa byl v roce 1947 odsouzen československým soudem jako zrádce národa. Očištěn byl až v roce 2007, ale pouze v Česku.
25. června 2007 Městský soud v Praze očistil jméno Jana Antonína Bati. Zbavil ho tak nálepky, kterou mu v roce 1947 uštědřil Národní soud v Československu. Ten ho v nepřítomnosti označil za zrádce a kolaboranta a poslal na 15 let do vězení.
O tématu jsme mluvili se zlínským soudcem a znalcem života a podnikání Jana Antonína Bati Davidem Kolumberem.
Čtěte také
Podle něj byly pro jeho odsouzení v roce 1947 hned tři důvody. Hlavní důvod byl politický, významnou roli hrál i konkurenční boj a samozřejmě také ekonomické důvody. V té době probíhalo znárodnění a odsouzením Jana Antonína Bati odpadl problém s řešením náhrad za koncern Baťa, který byl tehdy druhý největší v Československu.
Jan Antonín Baťa byl v době rozsudku v Brazílii a soud ho tak odsoudil v nepřítomnosti.
Jan Antonín Baťa se očištění toho svého jména nedočkal, ačkoli se o něj snažil. Zemřel v roce 1965. O očištění jeho jména usilovali pak i jeho potomci a v Česku se ho dočkali v roce 2007. Kuriózní je, že na Slovensku je rozhodnutí jiné a kauza dosud uzavřena není.
Nejen to, ale i podrobná historická fakta, se dozvíte v rozhovoru se zlínským soudcem a znalcem života a podnikání Jana Antonína Bati Davidem Kolumberem.
Pokud vás zajímá téma starého "Baťova" Zlína, všechny články na toto téma najdete ZDE.
Jan Antonín Baťa
Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění - Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí. Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati.
Související
-
Podívejte se, jak se žilo u Baťů. Jan Antonín Baťa si svoji vilu vyvzdoroval
Zveme vás na virtuální prohlídku vily Jana Antonína Bati. Je to dům, v němž sídlí Český rozhlas Zlín. A v ulici Osvoboditelů, dříve Nadkostelí, stojí už 90 let.
-
Místo džungle továrny, domy a pastviny. Jan Antonín Baťa budoval v Brazílii svůj zlínský sen
Čtyři města, most, řada továren, domů. To vše po sobě v Brazílii zanechal Jan Antonín Baťa. A za svoje úsilí v této zemi byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír.
-
Jan Antonín Baťa prezidentem? Jednalo se o tom, přednost ale dostala firma
Průmyslník Jan Antonín Baťa byl jednou ze zvažovaných osobností, která měla po Mnichovské dohodě v roce 1938 usednou do prezidentského křesla.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
