Je na tisícikoruně, přispěl k národnímu uvědomění a mohl mít i šlechtický titul. Čím si František Palacký vysloužil přezdívku Otec národa?
„Kdyby nebylo Rakouska, museli bychom ho vytvořit.“ Takto zní zjednodušená verze snad nejznámějšího citátu Františka Palackého – českého historika, politika a spisovatele.
Narodil se v červnu 1798 v Hodslavicích na Moravě, do rodiny evangelického učitele. Jeho dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě bylo prvním komplexním zpracováním naší historie a mělo zásadní význam pro rozvoj českého národního uvědomění, čímž si vysloužil přezdívku Otec národa.
Palacký byl také významným politikem. Zasedal v Českém sněmu a předsedal Slovanskému sjezdu v Praze. Od císaře Františka Josefa I. obdržel řád Železné koruny II. třídy, na jehož základě si mohl nárokovat šlechtický titul. Tohoto práva ovšem nikdy nevyužil.
Roku 1868 měl tu čest slavnostně poklepat na základní kámen Národního divadla. A samostatný český stát uctil význam Františka Palackého tím, že je od roku 1993 na naší tisícikorunové bankovce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
