Je tady konec těžby černého zlata na Ostravsku. Co bude dál?

Čtěte také

Životní prostředí na Ostravsku se zlepšilo, ale dlouhodobá zátěž se na lidech podepisuje. A přenáší se i na další generace, varuje lékař

Černé uhlí – nejméně 200letý symbol Ostravska, končí se zavřením dvou dolů. OKD tak zůstanou už jen dvě poslední šachty. A do 10 let skončí uhlí i jako surovina v energetice. Firmy tak plánují miliardové přestavby průmyslového srdce republiky už ale bez černého zlata.

Psal se 28. listopad 2019, kdy končil, nebo slovy horníků, umíral, tehdy poslední důl Lazy na Karvinsku. Chvíle, kdy si ti neotrlejší zakrývali oči.

„Doly Darkov a Lazy tak k prvnímu březnu přejdou pod státní podnik DIAMO, stejně jako dřív několik dalších, a už nečinných, šachet. Změny pocítí i horníci a další zaměstnanci. Část lidí půjde do důchodu, část bude hledat jinou práci a část přejde pod DIAMO,“ vysvětluje ředitel DIAMA Ludvík Kašpar.

Úřad práce přímo v dolech

Konec těžby uhlí se proto odehrává i v rovině desítek a stovek konzultací ve speciálních kancelářích Úřadu práce, které otevřeli přímo na šachtách. Firem, které mají o dosluhující horníky zájem, je už víc než stovka, potvrzuje personální ředitelka OKD Radka Naňáková.

Čtěte také

Bez uhlí v roce 2038. „Klima nezajímá, co považuje uhelná komise za přijatelné,“ kritizuje ekolog Ač

Kdo přijde do kanceláře úřadu, dozví se, co má dál dělat, jak postupovat, jaké má možnosti státní podpory. Lidé mají zájem i o rekvalifikace.

Podobnou pomoc nabízí také sama firma OKD, a to prostřednictvím svého dlouholetého programu Nová šichta. „Výhodou je, že horníky dobře známe,“ říká Markéta Klopcová, manažerka Nové šichty. Mají už zkušenosti, protože lidem pomáhali v okamžiku, když skončil Důl Paskov u Frýdku-Místku. 

Nové ocelárny

To je jeden pohled na konec uhlí v uhelném kraji. Druhý se odehrává přímo ve firmách, které plánují obří investice do bezuhelných technologií. Unikátem Ostravska, kdy se uhlí jeden den vytěží a druhý den vyklopí z vagónů přímo u pecí, je ale minulostí.

Huť Liberty Ostrava vybuduje de facto novou ocelárnu s hybridními pecemi, které už mají výrazný podíl elektřiny. Ocel vyrábějí mj. ze šrotu. A bude se dál stavět, podle Jiřího Kaluži z Liberty Ostrava to bude velká změna. Klíčové tak teď pro budoucí huť bude zajištění stabilních a nemalých dodávek elektřiny – to dnes v žádaném množství možné není.

Čtěte také

Klimatolog Tolasz: Stejně budeme muset opustit uhlí. Když to budeme odkládat, bude to bolestivější

Změny čekají i další zpracovatele uhlí, třeba teplárnu v Karviné. Zygmunt Recman, vedoucí teplárny, která zásobuje 50 tisíc domácností a firem v Karviné a Havířově, říká, že se tady denně, kvůli silným mrazům, zpracuje 20 vagonů uhlí. Je to kopec zasypaný sněhem.

I je čeká přechod na zemní plyn, který bude stát víc než miliardu korun. Naopak zcela zmizí menší teplárna ČSA, která je podle Martina Adamiece ze společnosti Velia Energie, už nevyhovující a zastaralá. Moravskoslezský kraj se tak reálně chystá na obrovskou změnu. 

A co domácnosti?

Jak to ale udělat, aby uhlím přestalo topit také asi čtvrt milionu domácností padesáti obcí a měst, jako je Ostrava, Karviná nebo Havířov? Kraj už má v ruce takzvanou dopadovou studii, která naznačuje další možnosti. Náměstek moravskoslezského hejtmana za ODS Jakub Unucka tvrdí, že to, že se průmyslové firmy nebo teplárny na změny chystají, projektují a někde i staví, je logické a správné, protože moc času už nezbývá. 

Představa kraje je, že do roku 2030 bude možné centrálně dodávat teplo lidem do domácností ze zemního plynu. Tedy pořád ještě ne dvakrát ekologickým způsobem, ale s alespoň menšími emisemi než je z uhlí. Cílem by ale mělo být univerzální zapojení jaderné energie, a to i podle závěrů celostátní uhelné komise.

Už léta se taky hovoří o menší jaderné elektrárně v Blahutovicích, která by mohla zásobovat sever Moravy. Zatím jsou to úvahy jen čistě teoretické. Co jisté je, že si černé uhlí v Moravskoslezském kraji „už ani neškrtne“.  

Celé Zaostřeno Martina Knitla najdete v audiozáznamu.