K čemu je dobrá dnešní nejistota, co čeká pražskou židovskou obec a Izrael v roce 2020

3. leden 2021

Může nám být k něčemu dobrá nejistota? Jaké úkoly má před sebou vedení pražské židovské obce? A jak prožili loňský rok Izraelci? A co je čeká v tom novém?

Nejistota jako příležitost

„Věřit neznamená mít jistotu, ale mít odvahu žít s nejistotou.“ Tato slova napsal ve svém komentáři o Abrahamovi nedávno zesnulý britský rabín Jonathan Sacks. Svědčí o tom, že nejistota hraje v židovském myšlení významnou roli.

Může nás židovský pohled na nejistotu inspirovat i dnes – uprostřed pandemie? Jak s nejistotou pracovat? A může nám nakonec být i k něčemu dobrá? Na to se ptala rabína Davida Maxy z komunity Ec chajim Praha Daniela Brůhová.

Podle něj je nejistota jednou z hlavních podmínek růstu člověka. Souvisí to se základním příběhem o prapředkovi Židů, křesťanů i muslimů, Abrahamem.

„Praotec Abraham je konfrontován s velikou nejistotou ve svém životě, protože opouští své rodiště a vydává se na cestu do Kenaanu. Vydat se na cestu bez znalosti jejího cíle je jedna ze základních podmínek pro spirituální sebepoznání. Pokud takto vnímáme současnou situaci, tak nám víra může dodat sílu a motivaci,“ vysvětluje Maxa.

„Každému do dalšího roku přeji mnoho naděje. Naděje je velmi důležitá pro to, abychom se nestali obětí událostí, které se dějí okolo nás, abychom si dokázali uchovat optimismus a nadhled,“ uzavírá rabín David Maxa.

Plány pražské židovské obce

Nejen na Pražském hradě se mění obyvatelé podle toho, jak dopadnou volby. Podobné je to i v budově židovské radnice v Maiselově ulici. Pražští Židé na konci roku volili po čtyřech letech vedení své obce. Vybrali jediného uchazeče o předsednictví, vystudovaného matematika Františka Bányaie.

Práce to pro něj není nová, ve stejné pozici už působí od května 2019. Pražskou komunitu navíc vedl již v letech 2005 až 2012, od roku 2016 pro ni pracoval jako první místopředseda. V rozhovoru Terezie Jiráskové František Bányai shrnuje, jaké má plány v dalším volebním období.

„Jsme uprostřed velmi těžkého období, to znamená, musíme nejdřív překonat společenské, komunitní i ekonomické důsledky covidu,“ říká František Bányai. Chce se také co nejdříve se vrátit k projektům, na kterých obec pracovala před pandemií – tedy k sociální péči, k péči o památky, židovské vzdělávání a o náboženství.

Izrael 2020

Izraelci v dnes už minulém roce mají nejméně dva zážitky společné s Čechy. Na prvním místě to je samozřejmě pandemie koronaviru. Také v Izraeli čelí premiér obviněním z korupce. Asi největší událostí loňského roku se však v Izraeli staly mírové dohody s třemi arabskými státy.

„Izrael kvůli epidemii koronaviru neprožil dobrý rok. Když v březnu vypukla, měl za sebou třetí předčasné volby během necelého roku,“ říká Gita Zbavitelová.

Koncem prosince v Izraeli začal třetí lockdown, přestože země má pětkrát nižší denní přírůstky nakažených než Česko a skoro čtyřikrát méně mrtvých. Izrael už očkuje – jen během prvních sedmi dní dostalo vakcínu přes 260 000 zdravotníků a seniorů.

„V květnu začal soudní proces premiéra Netanjahua, který je obžalován ve třech kauzách z korupce, zneužití důvěry a podvodu,“ pokračuje Zbavitelová.

Díky Donaldu Trumpovi Izrael vloni uzavřel převratné dohody o normalizaci vztahů se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Marokem a stejnou mu slíbil i Súdán. Izrael také úspěšně bojoval proti íránskému jadernému programu a vojenské přítomnosti Íránu v Sýrii.

„K novému americkému prezidentovi Joe Bidenovi vzhlíží Izrael s obavami, protože vůči němu jistě nebude tak vstřícný jako Trump. Nový rok nezačíná pro Izrael dobře ještě z jednoho důvodu – neustálé neshody ve vládní koalici skončily v prosinci rozpuštěním parlamentu a Izraelci půjdou v březnu ke čtvrtým předčasným volbám od dubna 2019,“ uzavírá Gita Zbavitelová.

Magazín o židovském životě moderuje Tomáš Töpfer.

autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát
Spustit audio