Kam míří pomoc Světlušek? Třeba ke klientům ostravského Tyflocentra

Jsem ve cvičné kuchyni pro nevidomé a slabozraké, jsou tu samé ženy a mezi nimi i usměvavá paní Miluše. „V padesáti jsem dostala infarkty do očí a zůstaly tam jizvy. Ty se nedají odstranit. Mám jen periferní vidění,“ říká paní Miluše.

Jestli je jídlo hotové pozná i podle čichu a času, ženám tu ale pomáhají i mluvící spotřebiče. Třeba váha. „I pozdraví. A říká hmotnost čehokoli, co na tu váhu dáte. Takže víte, jestli toho máte dost nebo málo. Samozřejmě bude spousta věcí, které neuděláme, protože na ně nebudeme vidět. Ale když něco děláme, tak se zdokonalujeme. A to je cílem,“ říká sociální pracovnice Petra Ďurková.

V ostravském Tyflocentru pořádají pro slabozraké a nevidomé více takových praktických kurzů. Právě proto, aby byli co nejvíce samostatní. Jedním z nejpotřebnějších je kurz na ovládání počítače, i tam paní Miluše chodila.

„Máme počítače, které mluví. Takže všechno, i maily, nám to přečte. To máme výborné. A to jsem se tady naučila všechno ovládat,“ říká paní Miluše.

Jednou za rok pak Tyflocentrum pořádá intenzivní počítačové kurzy mimo Ostravu. Právě na ty Nadační fond světluška lidem přispívá.