Kamenný most v Mirovicích byl vyhlášen kulturní památkou. Nese otisky posledních sto padesáti let
S nadsázkou by se dalo říct, že čím je pro Prahu Karlův most a Hradčany, tím je pro jihočeské Mirovice tamní kamenný most a kostel svatého Klimenta. A zatímco se impozantní svatyně na vršku u řeky Skalice těší už řadu let památkové ochraně, kamenný most se stal kulturní památkou teprve nedávno, na sklonku roku 2018.
Často se uvádí, že barokní kostel v Mirovicích má gotické základy, ve skutečnosti ale bude ještě starší. V porovnání s ním je mirovický most vlastně novostavbou. Vybudován byl v sedmdesátých letech 19. století místním stavitelem Stanislavem Táborským. Ten stavbu pojal konzervativně.
Čtyři mostní oblouky postavil ze žulových kvádrů a zavezl zásypem. Most byl žulou i vydlážděný a dostal rovněž žulové zábradlí. Následující desetiletí ale stavbu různě modifikovala, podle toho, jak se měnily potřeby i vkus mirovických.
Ve dvacátých letech minulého století bylo strženo kamenné zábradlí a nahrazeno vzdušnou železobetonovou konstrukcí s výklenky. V šedesátých letech se k mostu zavedlo silniční pouliční osvětlení, později bylo zvenčí na most zavěšeno vodovodní potrubí. Na konci osmdesátých let vyrostl v Mirovicích o kus dál nový most, na který byla svedena automobilová doprava. Dlažba na kamenném mostě byla zalita asfaltem a stavba od té doby slouží pouze pěším.
Mirovický kamenný most je padesát metrů dlouhý a je inundační. To znamená, že jeho stavitel počítal s případnými povodněmi a záměrně most vybudoval mohutnější. V případě rozvodnění Skalice tak most nebrání řece v průtoku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.