Karin Lednická: Životice. Obraz (po)zapomenuté tragédie
V noci ze 4. na 5. srpna 1944 zastřelili partyzáni v životickém hostinci tři příslušníky gestapa. Následovalo tragické ráno 6. srpna, během kterého gestapo zavraždilo 36 mužů ze Životic a okolí. Karin Lednická vytváří plastický obraz samotné tragédie, rekonstruuje události, které jí předcházely i ty, jež následovaly. Neboť 36 popravami nic neskončilo.
KUPUJTE NA RADIOTEKA.CZ
Čtyřicet lidí bylo odvlečeno do koncentračního tábora, zpět se vrátili pouze čtyři, a zbytky životických rodin se dodnes se srpnovým ránem nevyrovnaly.
Těšínsko bylo předmětem sporů mezi polskou a československou vládou už před válkou, národnostní otázka zde hrála stále větší roli. Počátkem října roku 1938 území obsadilo Polsko. V obavách před perzekucí ze záboru odešlo či bylo vysídleno přes 30 tisíc Čechů a asi pět tisíc Němců, naopak z vnitrozemí Polska sem přicházeli noví přistěhovalci.
Čtěte také
V září roku 1939, po napadení Polska, už bylo všechno jinak, Těšínsko se stalo součástí Německa a nacisté nakonec došli k závěru, že zdejší „smíšené obyvatelstvo“ je schopno poněmčení. Kdo se nepřihlásil k německé národnosti, tomu hrozil trest. Drakonické tresty dopadaly zejména na Poláky – vězení, deportace do koncentračního tábora, případně rovnou zastřelení.
Soužití odbojových skupin s místními obyvateli bylo v této atmosféře strachu velmi obtížné a často problematické. S událostmi v Životicích je úzce spojena odbojová činnost diverzní a sabotážní skupiny, kterou vedl důstojník polské armády Józef Kamiński „Strzała“. Právě její ozbrojené střetnutí s příslušníky gestapa se pro nacisty stalo záminkou ke krvavé odplatě, jež postihla nevinné obyvatele Životic a okolních obcí.
„V podtitulu mé knihy o Životicích stojí, že je to obraz (po)zapomenuté tragédie. Snažila jsem se tím popsat určitý rozpor v nazírání: rodiny, kterých se vraždění ze srpna 1944 a následných měsíců bezprostředně dotklo, samozřejmě nezapomněly.
Právě naopak. Nesou si trauma těchto událostí dodnes, mnohdy umocněné pocitem historické křivdy způsobené nedostatečnou nebo pokřivenou reflexí. Ne, lidé ze Životic a okolí nezapomněli. Zapomněla však společnost: o Životicích se drtivá většina čtenářů dozvídá poprvé z mojí knihy.
Ve školách se o těchto událostech neučí. V regionálních infocentrech nedostanete žádné brožury nebo mapy. Muzeum, které by mělo být nositelem paměti, je otevřeno jen v úterý a většina expozice je několik desítek let stará. Upomínání se zkrátka scvrklo na oficiální tryznu v den výročí. To vše přispělo k tomu, že se událost se stala (po)zapomenutou.
Lidé, kterým tragédie zasáhla do života, toto pozapomnění nesou neradostně, těžce, mnozí jako další vrstvu křivdy. Především proto jsem se rozhodla věnovat životické tragédii samostatnou knihu.
Proto vznikla tato kniha. Aby se o životické tragédii znovu začalo mluvit, vědět, učit. Aby byly vyneseny na světlo výsledky nejnovějšího historického bádání, které mnoho dříve tradovaného pozměňují nebo přímo vyvrací.
Přeji vám podnětný zážitek, vážení posluchači.“
Karin Lednická
Desetidílnou četbu ze své knihy připravila Karin Lednická. Poslouchat ji můžete celé čtyři týdny.
Související
-
Co je pro mě při psaní nejnáročnější? Zamýšlí se spisovatelka Karin Lednická
Čím ji fascinuje historie zapomenuté hornické Karviné? V čem vidí razovitost tamního regionu? Moderuje Šárka Bednářová.
-
Šikmý kostel je kniha o naději, svěřuje se autorka hornické trilogie Karin Lednická
„Štve mě rozšířená představa horníka jako chlapa, který přijde ožralý z hospody domů, ztluče ženu a děti a jde si lehnout,“ zlobí se spisovatelka v Blízkých setkáních.
-
Ze své knihovny vybírá spisovatelka a nakladatelka Karin Lednická
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
