Kasai Allstars: V jednotě je síla a v tanci naděje pro mír

Početná skupina hudebníků, zpěváků a tanečníků se z konžského regionu Kasai vyrojila před šestnácti lety a jejich syrový tranzovní zvuk, přirovnávaný k řevu zombies přicházející nás pozabíjet, nedal od té doby spoustě západních avantgardistů spát. Kouzlo radikálního nářezu přitom nespočívalo v ničem jiném, než v zapojení akustických nástrojů do obskurních DIY zesilovačů a vědomí faktu, že drnkací skříňka likembe zní jinak než elektrická kytara. Kasai zůstávali vždy v souladu s tradiční hudbou svých předků, přizpůsobili ji ale novému prostředí – s nutností být v pouličním hluku  metropole Kinshasy slyšet – a primitivním, zvuk deformujícím PA systémům s nařezanými membránami, přes které znějí dřevěné balafony, likembe, bubny nebo obří basový vak lokombe samozřejmě úplně jinak. Alba v produkci Vincenta Kenise z belgického labelu Crammed Disc opatřovali nálepkou jen pro otrlé a přesto si s Kasai rádi zadali Björk, Animal Collective, Deerhoof, celá řada elektroniků a za doprovodu symfonického orchestru si Konžané dokonce zazpívali skladby estonského duchovního skladatele Arvo Pärta.

Čtvrté album, jak je u nich zvykem, nese znovu dlouhý název složený ze dvou přísloví:  Black Ants Always Fly Together, One Bangle Makes No Sound. Podstatný je také podtitul, upínající na fakt, že skupinu od začátku tvoří členové různých, kulturně i jinak neslučitelných etnik z regionu Kasai. Takže když dnes tvrdí, že v jednotě je síla, neměli bychom to vnímat, že táhnou za jeden provaz, ale jako vzkaz, že spolupracovat spolu mohou i národy, které mezi sebou v minulosti válčili. Což je případ předků členů skupiny Kasai Allstars, kterým dlouholetý kytarista Mopero Mupemba, nově v roli producenta a ústředního skladatele, poprvé vnutil tradiční inspirace z dalšího regionu Bandundu.

To jsou pro skupinu dvě zásadní změny, k nimž lze přidat i částečnou inovaci drsného zvuku. Mupemba se vzrušujících sborových i sólových zpěvů, ani ze zběsilého polyrytmického tranzu neubral sice ani kousek, přidal k nim ale daleko víc elektroniky, skladbám výrazně ubral na délce a výsledek tím, při vzpomínce na předchozí alba, dost zjemnil. Možná s předpokladem, že nastal čas, získat na svou stranu víc posluchačů. Aby ale bylo jasno, Mupemba nepřestává počítat s těmi, kteří si bez zábran nechají během tance ukrást tělo, v tomhle ohledu se u Kasai nic nezměnilo, pořád jednou na plný plyn, jenom občas víc zvoní, než by řezali jako ostrá pila. Příklad za všechny? Skladba Like a Dry Leaf On a Tree s melodickými kytarovými vyhrávkami a ženskými hlasy.

Zážitek z poslechu prodlužují skladby s odtajněnými příběhy. Třeba ten o Musungu Elongovi, chlapíkovi s bíle natřenou tváří strašící malé děti.  Pokud prý nepřestanou zlobit, vezme je sebou. Kam to se neuvádí, ale metaforický odkaz k bílým kolonizátorům přehlednout nelze.

Kasai Allstar nikdy nešetřili nejrůznějšími radami a příslovími, vycházející z historických zkušeností. U názvu skladby Olooh, A War Dance For Peace  proto nejde o protimluv: když v regionu Sankuru mají lidé pocit, že by spor mohl eskalovat v ozbrojený konflikt, obě strany se pustí do mírového tance, signalizující ochotu domluvit se. „Lidé po celém světě se nepřestávají nemilosrdně zabíjet, aniž by projevili snahu konflikty řešit. My jim však chceme dokázat, že když se chce, jde všechno. I zajistit mír,“ tvrdí členové Kasai Allstars.

Potvrzení, že když chtějí, k obvyklému drsnému zvuku se kdykoliv vrací, dodává účast skupiny na singlu Panter elektronického dua Montparnasse Musique. Na slavném labelu Real World s ním  alžírsko-francouzský producent Nadjib Ben Bella a jihoafrický DJ Aero Manyelo prý odstartovali novou nadžánrovou a nadnárodní sérii X.