Komunální volby 2026 – speciál z Opavy

Kandidujícím subjektům jsme položili tři otázky.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?
2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?
3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Pořadí odpovědí kandidujících subjektů je abecední podle jejich názvu.

Český rozhlas Ostrava do odpovědí nezasahoval – jazykově, stylisticky, ani obsahově. Jde o názory a tvrzení kandidujících subjektů.

Na jednotlivé odpovědi měl každý subjekt nejvýše 1000 znaků (včetně mezer). Při delší odpovědi se za poslední slovo, které překročilo limit 1000 znaků, vkládají tři tečky a informace „zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků“.

Klikněte si na odpovědi jednotlivých kandidujících subjektů v Opavě:

• ANO 2011
• KDU-ČSL
• Občané městských částí Opavy
• ODS + nezávislé osobnosti
• OK Změna pro Opavu
• Svoboda a přímá demokracie (SPD) a nezávislí kandidáti
• VIZE PRO OPAVU
• Zelená pro Opavu
• ŽIJEME OPAVOU!

ANO 2011

Odpovídá lídr Tomáš Navrátil.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Na zlepšování parkování pracujeme průběžně a hledáme možnosti po celém území města. V centru jsme nově vytvořili 80 parkovacích míst, přičemž výhledově připravujeme dalších až 130. Nově je zdarma parkoviště u východního nádraží a další parkoviště jsme otevřeli v Kateřinkách. Změnou dopravního řešení a jiných technických úprav jsme vytvořili a zlegalizovali stovky nových parkovacích míst zejména pak místech, kde máme parkovací zóny. Nová místa vybudujeme také u basketbalové haly a Stříbrného jezera, v Kylešovicích plánujeme parkovací dům a na dalších parkovacích domech se intenzivně pracuje. Systémové řešení nespočívá v jednom velkém projektu, ale v kombinaci konkrétních kroků. Patří k nim výstavba nových míst a parkovacích domů, úpravy dopravního režimu, kvalitní městská hromadná doprava i průběžné úpravy zón placeného stání na základě zjištěných skutečností, potřeb a požadavků. Současně nemůžeme každý volný prostor proměnit v parkoviště na úkor zeleně, architektury nebo kvalitního veřejného ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Budoucí podoba území zůstává záměrně otevřená. Město proto uspořádá architektonickou a urbanistickou soutěž, která zahrne také objekt Rybí trh 4, bývalý klášter a Divadelní klub. Posuzovat se budou různé možnosti, od nové zástavby s bydlením, službami, kulturním sálem, kvalitním veřejným prostorem a podzemním parkováním až po ponechání části nebo celého území bez nové zástavby. Do přípravy zadání se zapojí čeští i zahraniční architekti, urbanisté a další odborníci, ale také veřejnost, vlastníci okolních nemovitostí, podnikatelé a další aktéři. Součástí přípravy bude rovněž mezinárodní odborná konference. Cílem je širokou diskusí najít řešení, které obnoví tuto část historického centra a vrátí do ní přirozený a kvalitní městský život.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Na záchraně Bredy se už odvedl obrovský kus práce. Opravená fasáda, výměna oken, oprava střechy, obnova kopule, záchrana památkových prvků, vybudování nové kanalizace a otevření přízemního patra pro veřejnost jsou jen některé z viditelných výsledků. Budoucí využití jsme připravovali společně s architekty, projektanty, odborníky, podnikateli i s veřejností. Výsledný plán, který propojuje obchod, služby, podnikání, kulturu, vzdělávání, gastronomii a komunitní život, jsme představili letos v červnu přímo v Bredě. Nyní se intenzivně pracuje na dalších stupních projektové dokumentace. Současně musíme hledat vhodné zdroje financování, budoucí nájemce a partnery. Breda se musí obnovovat postupně, s ohledem na skutečné investiční a provozní náklady. Nestačí tuto mimořádnou památku pouze opravit. Potřebujeme ji naplnit životem, službami a aktivitami, které budou atraktivní a vyhledávané a zajistit, aby její provoz dával ekonomický smysl do budoucna a nezatížil rozpočet města. Vhodným řešením je ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

KDU-ČSL

Odpovídá lídryně Lucie Pobořilová.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Navrhujeme jednoduché pravidlo: přes den volno pro všechny, večer a v noci jen pro rezidenty. Od šesti hodin ráno do čtyř hodin odpoledne tak zaparkují lidé jedoucí do práce, k lékaři nebo pro děti do školky. Od čtyř odpoledne se místa uvolní pro místní obyvatele. Chceme lépe využít kapacity, které už máme. A tam, kde místa chybí – třeba v Kateřinkách – musíme stavět vícepodlažní parkoviště, kdekoliv to dává ekonomický i urbanistický smysl.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Pro KDU-ČSL je hlavní prioritou živé centrum města. Odmítáme, aby na tak cenném místě vyrostl velkokapacitní sál nebo obří parkoviště. O budoucnosti Horního náměstí musí rozhodnout lidé v otevřené diskusi a odborníci v architektonické soutěži. Výsledné řešení musí s úctou respektovat historii města, dominantu konkatedrály i vysokou kvalitu veřejného prostoru pro každodenní život.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Pro Bredu musíme najít smysluplné využití, které oživí centrum a nestane se pro město jen nákladným přítěžkem. Breda i Slezanka jsou pro Opavany srdcovou záležitostí. Nechceme tyto dvě klíčové lokality plánovat odděleně a vytvářet si navzájem konkurující projekty. Budoucnost Bredy i Slezanky musí vycházet z jedné společné představy o tom, jak má centrum Opavy fungovat v dalších desetiletích.

Občané městských částí Opavy

Odpovídá lídr Miroslav Kořistka.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Otázku parkování vnímáme jako komplexní mozaiku kroků napříč celým územím města, nikoli jako jediný izolovaný projekt. V samotném centru již řidičům slouží osmdesát nových stání a výhledově počítáme s rozšířením až o dalších padesát míst. Bez poplatku lze nově zaparkovat u východního nádraží, nová parkoviště fungují v Kateřinkách a další vzniknou u basketbalové haly i Stříbrného jezera. Pro Kylešovice navíc připravujeme projekt parkovacího domu. Skutečně systémový přístup vyžaduje kombinovat výstavbu nových ploch a moderních parkovacích domů s optimalizací dopravního provozu a průběžným vyhodnocováním placených zón. Zároveň musíme velmi citlivě udržovat rovnováhu. Nemůžeme proměnit každý volný kout města v asfaltové parkoviště a připravit se tím o tolik potřebnou zeleň a kvalitní veřejná prostranství.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Budoucí podobu tohoto klíčového prostoru ponecháváme záměrně otevřenou. Nejlepší řešení přinese mezinárodní architektonická a urbanistická soutěž, která do svých plánů zahrne také sousední Rybí trh 4, někdejší klášter a Divadelní klub. Pracujeme s širokou paletou možností. Může zde vzniknout nová polyfunkční zástavba s byty, službami, kulturním sálem a podzemním parkovištěm, ale zvažujeme i scénář, kdy část plochy nebo celé území zůstane volné bez dalších staveb. Přípravě zadání bude předcházet mezinárodní odborná konference za účasti tuzemských i zahraničních urbanistů a architektů. Klíčový hlas v ní však dostane také veřejnost, majitelé okolních nemovitostí i místní podnikatelé. Naším hlavním cílem je citlivě scelit ránu v historickém jádru města a vrátit do tohoto místa pulzující, přirozený život.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Záchrana ikonické Bredy přináší viditelné výsledky. Stavba se již pyšní opravenou fasádou, obnovenou kopulí a otevřením informačního a komunitního centra BREDA POINT. Na budoucím využití jsme detailně spolupracovali s architekty, odborníky, podnikatelskou sférou i širokou veřejností. Finální vizi, která propojuje služby, obchod, vzdělávání, komunitní funkce a kulturu s gastronomií, jsme představili přímo v prostorách obchodního domu. Aktuálně intenzivně pracujeme na dalších stupních detailní projektové dokumentace. Ruku v ruce s tím zajišťujeme stabilní vícezdrojové financování a jednáme s budoucími nájemci a partnery. Obnova této mimořádné památky musí postupovat po racionálních etapách a s plným ohledem na rozpočet. Nestačí dům pouze opravit, musíme mu vdechnout dlouhodobě udržitelný život a zajistit rentabilní provoz i pro příští desetiletí.

ODS + nezávislé osobnosti

Odpovídá lídr Dominik Janků.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Současný systém parkování v Opavě je zbytečně složitý a zároveň neřeší nedostatek parkovacích míst tam, kde skutečně chybějí. Chceme proto zavést princip „jedno město, jedna oblast“ s tím, že první auto v rodině rezidenta by nemělo být zpoplatněno.

Zavedeme jednu hodinu krátkodobého parkování zdarma a v rezidentních oblastech rozšíříme dobu volného stání od 7 do 14 hodin. Umožníme tím například návštěvu řemeslníka nebo místních obchodů a služeb, které na současný systém parkování doplácejí. U škol a školek chceme vytvářet Kiss & Ride místa pro bezpečné přivezení a vyzvednutí dětí.

Parkovací kapacity chceme navyšovat především na sídlištích v Kateřinkách a Kylešovicích a v okolí nemocnice, například v Haškově ulici. Parkovací politika nemá být skrytou daní z auta. Má řešit to podstatné – aby lidé měli kde zaparkovat.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Demolice Slezanky je příležitostí napravit jednu z největších urbanistických chyb v centru Opavy a znovu toto místo přirozeně propojit s Horním náměstím. Nechceme, aby po demolici zůstala jen prázdná plocha, ale ani aby město samo za stovky milionů korun stavělo a následně provozovalo další budovy. Takový přístup si finančně nemůžeme dovolit.

Chceme zde zachovat kvalitní veřejný prostor a zeleň a zároveň vrátit do této části centra městský život. Pro zastavitelnou část území proto budeme hledat soukromého investičního partnera, kterému město nastaví jasná pravidla pro podobu a využití území. Nová zástavba by měla respektovat historické centrum a nabídnout smysluplnou kombinaci bydlení, obchodů, služeb či dalších funkcí, které přivedou lidi do centra i mimo dobu konání kulturních akcí.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Breda je jedním ze symbolů Opavy a její rekonstrukce bude pro město představovat mimořádně vysokou investici. O to důležitější je mít jasnou představu, co bude v Bredě dlouhodobě fungovat, kdo bude jednotlivé prostory využívat a především kolik bude její provoz město každoročně stát.

Budoucnost Bredy vidíme ve spolupráci města, Slezské univerzity, soukromého sektoru a dalších partnerů. Může nabídnout prostor pro vzdělávání, podnikání a coworking, služby, kulturu i veřejný život. Jednotlivé funkce ale musí dávat smysl nejen obsahově, ale také ekonomicky.

Breda se nesmí stát krásně opravenou budovou, jejíž provoz bude každý rok výrazně zatěžovat městský rozpočet. Další postup proto musí být spojen s dlouhodobě udržitelným plánem jejího využití a financování. Výrazné každoroční zatížení rozpočtu by totiž dříve či později znamenalo omezení jiných služeb města nebo tlak na zvyšování už tak vysokých daní. A ani jedno pro nás není přijatelné.

OK Změna pro Opavu

Odpovídá lídr Petr Czudek.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Parkování v Opavě nelze řešit jen přidáváním míst nebo rozšiřováním placených zón, zvláště ne tak, aby mizela zeleň, znehodnocoval se veřejný prostor nebo se zatěžovalo centrum. Chceme propojit rezidentní a návštěvnické parkování, parkovací domy, záchytná parkoviště a MHD do jednoho fungujícího systému.

I když odezvy občanů máme, nejdříve potřebujeme data o skutečném využití parkovacích kapacit a místech, kde parkování chybí. Podle nich chceme upravovat parkovací zóny tak, aby pomáhaly především rezidentům a zároveň umožnily rozumné parkování návštěvníkům a podnikatelům.

Tam, kde je dlouhodobý nedostatek míst, chceme připravit parkovací domy s dobíjecí infrastrukturou a aktivně jednat s investory o výstavbě.

Součástí systému mají být také záchytná parkoviště napojená na MHD a informační systém s aktuální obsazeností. Nechceme řidiče jen zpoplatnit a problém přesouvat do okolních ulic. Parkování musí být součástí celkové dopravní koncepce Opavy.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Okolí Horního náměstí, ale i celé centrum města, chceme řešit jako celek, ne jako soubor jednotlivostí. Musí zde fungovat kvalitní veřejný prostor, zeleň, bydlení, obchod, služby, pěší vazby i doprava. Nechceme o budoucnosti místa po Slezance rozhodovat izolovaně.

Chceme, aby projekt důsledně pracoval s vodou a zelení ve veřejném prostoru a vnitroblocích, a také na střechách nebo fasádách. O konkrétní podobě nechceme rozhodnout od stolu. Vyhlásíme urbanistickou soutěž na blok i jeho širší okolí s aktivním zapojením veřejnosti a debatou o vztahu ke konkatedrále a historickému centru.

Nechceme zde sál ani velkokapacitní parkoviště, které by znamenalo dopravní zátěž. Chceme parkování řešit parkovacími domy v nejbližším okolí, které mohou sloužit celému centru a Bredě. Zahájíme aktivní jednání s vlastníky druhé části a budeme hledat investory.

Město nemusí výstavbu financovat, musí připravit jasná pravidla a podmínky. Takový způsob plánování rozvoje centra je součástí našeho plánu Opava City.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Breda je pro mnoho Opavanů srdcová záležitost. Je to výjimečná budova a velká odpovědnost města. Když už ji vlastní město, nechceme ji pouze opravit. Chceme, aby po obnově měla smysluplnou náplň a význam pro Opavu i cestovní ruch.

Představujeme si Bredu jako polyfunkční centrum inovací, výzkumu, studia a kultury. Podle této náplně chceme zrevidovat současný projekt a nastavit fungování budovy.

Nechceme opravit Bredu za stovky milionů a teprve potom hledat její využití. Provoz musí být soběstačný a nesmí být trvale závislý na městském rozpočtu. Investory a provozovatele chceme aktivně hledat ihned.

Obnovu nechceme financovat pouze z městského rozpočtu. Chceme využít evropské i další dotační zdroje s co nejmenším zatížením rozpočtu.

Stejně jako u Slezanky ji nevnímáme samostatně. Breda musí být součástí širšího plánu rozvoje centra a města. Může přivést nové lidi, vzdělávání, kulturu, podnikání i návštěvníky a stát se přirozenou součástí života Opavanů i návštěvníků města.

Svoboda a přímá demokracie (SPD) a nezávislí kandidáti

Odpovídá lídr Stanislav Pešát.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Parkování je problém ve všech větších městech na celém světě. Město Opava zavádí parkovací modré zony. I přesto, že to vyvolává dost zlé krve, osobně se k těmto krokům přikláním a pokračoval bych v této snaze i nadále. Díky tomu jsou daná jasnější pravidla. Přesto budeme s našimi odborníky hledat ještě více spravedlivější řešení.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Za mou osobu chci říci, že jsem spokojen, že konečně tato ošklivá budova  mizí ze středu Opavy. Už stačí ten panelák, který se postavil poplatný době. Kolem využití Slezanky bylo už mnoho nápadů i zloby. Každý má nějaký názor. Někdo ale musí najít odvahu na velkorysejší řešení. Pro mne byl vždy nejlepší záměr – zbourat. A to proto, že skutečně může vyrůst na tomto místě objekt, budova s vizí na 50-100 let dopředu. Je nutné se podívat na historii, jak byla tato plocha dříve zastavěná. Zvážit podobné zastavění. Nejsem pro otevřenou parkovou plochu. A to nemůže nikdo říct, že bych byl proti zeleni a přírodě. V Opavě máme okolo téměř celého středu města luxusní park. I proto jsem pro výstavbu nových domu a dobré zvážení kolik tam má být bytů, občanské vybavenosti, kancelářských ploch. Byl bych pro aby se podařilo vyřešit roh budovy tak, aby byla více vidět konkatedrála. Protože se ukázalo, že pohled z náměstí je skutečně moc pěkný

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Byl to podobně odvážný krok, jako se Slezankou. Byli to sami lidi v Opavě, kdo volali po nějakém záměru s Bredou. Rozhodnutí města koupit budovu bylo správné. Teď to stojí mnoho peněz a mnoho úsilí. A tak je to vždy a se vším. A podobné to je taky s tím, kolik se najednou vynoří tzv odborníků na všechno. Za naše sdružení SPD a nezávislých kandidátů budeme prosazovat další a další diskusní setkání a budeme naslouchat všem nápadům na využití Bredy. Podporuji další rekonstrukci a hledání využití. V kandidátce máme dost šikovných odborníků, kteří mají skvělé nápady a návrhy na smysluplné naplnění Bredy. Těším se, až po volbách budeme moci prosazovat naše záměry a nabídneme naše zkušenosti Opavě a to nejen v oblasti Bredy.

VIZE PRO OPAVU

Odpovídá lídr Vojtěch Šimetka.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Systémové řešení nezačíná betonem, chceme město pro lidi, ne pro auta. Základ je nabídnout skutečnou alternativu k autu: spolehlivou MHD s lepšími návaznostmi a přestupní časovou jízdenkou a bezpečnou cyklodopravu. Parkování potřebuje dostat zpět koncepci. Plán udržitelné městské mobility má Opava z roku 2015, akční plán mu skončil v roce 2020 a na aktualizaci se zatím čeká. Přitom podle něj jde lepším uspořádáním ulic a organizací dopravy získat asi 1 400 nových nebo lépe využitých míst za zlomek ceny velkých staveb. Rezidentní stání je krok dobrým směrem, jenže je zbytečně rigidní a málo pamatuje na návštěvy nebo řemeslníky. Kde úprava ulic nepomůže, hlavně na sídlištích, budou muset vzniknout parkovací domy, ideálně podzemní s dobíjením elektromobilů. Historické jádro chceme s proměnou centra kolem Bredy a Slezanky zklidňovat, patří k tomu záchytná parkoviště u vnitřního okruhu. Nechceme řidiče trestat, chceme jim dát alternativu a jistotu, že večer zaparkují u domu i s návštěvou.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Slezanka se zbourala, aniž je schválený závazný plán, co na jejím místě bude. To je potřeba říct na začátek. Prvním krokem proto musí být širší urbanistická studie, která vezme historické centrum jako celek, včetně místa po Slezance s okolím, vazby na Slezské divadlo a Konkatedrálu i roli Bredy, a veřejná debata nad jejím výsledkem. Jedině tak vznikne závazný plán, který vydrží i po výměně vedení radnice. Velký multifunkční sál ani podzemní parkoviště si na tak citlivém místě představit neumíme. Cíl máme u Slezanky i Bredy stejný; vrátit do centra život ve všední dny i o víkendech. Chceme proto propojit, co už v Opavě funguje: zázemí pro loutkové divadlo a soubory Střediska volného času, oživený Divadelní klub jako komorní scénu, Měnírnu s kavárnou a ve vnitrobloku park s malým amfiteátrem. Prostě část Horního náměstí, která žije odpoledne, večer i o víkendu, ne atrakce, která je plná párkrát do roka. A to samozřejmě s ohledem na klimatickou adaptací a s více zeleně v centru.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Breda patří městu a opravuje se. Je to ovšem jen začátek. Pořád chybí odpověď, jak bude Breda fungovat v běžném dni, kdo do ní bude pravidelně chodit a z čeho se zaplatí její provoz. Vítězný soutěžní návrh nechceme zahodit, chceme doplnit zadání a vážně prověřit přesun části veřejných služeb magistrátu z Krnovské do Bredy. Moderní kontaktní centrum s doklady, matrikou nebo architektem města dá budově stálou kotvu, na kterou se navážou další služby. Uvolněné objekty na Krnovské pak mohou najít nové využití, třeba pro bydlení. Breda nemá sousednímu obchodnímu centru konkurovat, má ho doplňovat veřejnou službou. Cíl je zase stejný, vrátit do centra život: Breda ho oživí ve všední dny, Slezanka odpoledne a o víkendech. Podmínkou je provozně ekonomický plán s jasnými mantinely, víc zdrojů financování a srozumitelná správa pod veřejnou kontrolou, zasazená do širší urbanistické studie centra. Breda nesmí z rozpočtu vytlačovat peníze na školy nebo údržbu města.

Zelená pro Opavu

Odpovídá lídr Daniel Volný.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Parkování je problém, který se řeší ve všech větších městech. Automobilů je dnes tolik, že je nutné jejich parkování nějak regulovat. Bydlím asi pět minut chůze od centra, takže jsem si mohl ověřit, že systém "modrých parkovacích zón" rezidentům pomáhá. Modré zóny určitě nechceme rušit, ale jako vše nové je potřeba i tento systém revidovat a optimalizovat jeho fungování i místní vymezení zón. Cílem má být zjednodušení a zpřehlednění systému parkování pro uživatele, včetně přehlednější aplikace s možností prodloužení doby parkování. Mám za to, že pro návštěvníky Opavy a ty, kteří sem dojíždějí za prací je parkovacích míst dostatek, a to i v parkovacích domech. Při parkování na okraji města mohou na přiblížení se svému cíli využít MHD či sdílená kola. Co ovšem vnímám jako nedostačující, je počet parkovacích míst se solárními bateriemi, na kterých by se daly dobíjet stále více populární plug-in elektromobily. Na navýšení počtu míst pro nabíjení se chci v dalším volebním období zaměřit.

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Jedná se o nejužší historické centrum a hlavní náměstí našeho města, tedy nejcennější prostor, který v Opavě máme. Podle toho je potřeba s tímto místem zacházet. My se ztotožňujeme s odborníky urbanisty a podporujeme uzavření náměstí zástavbou bytovými domy s obchodními prostory v parteru. Jsme proti stavbě velkého kulturního sálu či podobných staveb vyžadujících velká podzemní parkoviště. Protože by to znamenalo jen zbytečné vysoké dopravní zatížení centra, které má z principu patřit především lidem, ne autům. Krom toho se dá pro tyto účely využít Breda. Naopak by se nám líbilo zachování výhledu na konkatedrálu Nanebevzetí Panny Marie a místo, které se už dnes demolicí uvolnilo, by mohlo sloužit jako trvalý amfiteatr pod širým nebem, kde by se hrála letní představení, promítaly filmy nebo hrály koncerty. Odpadlo by tím také neustálé stavění pódií na náměstích a konkatedrála by zde byla krásnou kulisou.

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

Město už má hotovou vizualizaci. V Bredě by měl mimo jiné vzniknout prostor pro loutkové divadlo a přimlouváme se i pro vznik malé komornější scény pro mladého diváka, který by mohli využít třeba i studenti herectví z Církevní konzervatoře. Protože právě prostor pro divadlo malých forem nám tady už desítky let chybí. Obecně by měla spodní patra Bredy sloužit kultuře a horní patra by měla být přeměněna na nájemní prostory pro firmy, coworkingové centrum a hub, kavárny a restaurace s krásným výhledem na centrum Opavy. Město by příjmy z nájmů získávalo prostředky na provoz nevýdělečných prostor. Vytvořením prostoru hubu, který by sloužil pro propojování lidí, firem, odborníků a projektů by město také podpořilo vznik pro mladé lidi zajímavých pracovních míst, která nám v Opavě dlouhodobě chybí. I takto se dá přispět k tomu, aby mladí lidé nezůstávali po studiu ve větších městech a měli zájem v našem městě bydlet a žít.

ŽIJEME OPAVOU!

Odpovídá lídr René Černohorský.

1. Jaké navrhujete systémové řešení problému s parkováním ve městě?

Budeme se snažit společně s dopravními odborníky vyhodnotit stávající systém parkování ve statutárním městě Opava a rovněž i v městských a v příměstských částech.

To znamená snahu o revidování (znovu prozkoumat, zkontrolovat, opravit nebo přehodnotit něco, co již dříve vzniklo nebo bylo stanoveno) a kultivaci (cílenou úpravu) tak zvaných „modrých zón“, přičemž jde hlavně o první část této zóny, o dokončení druhé části a zcela nerealizování třetí části (opavská sídliště). Jde tak například o přehodnocení „modrých zón“ v místech, kde nejsou pravděpodobně úplně zapotřebí (ulice Čajkovského, Englišova a okolí, Veleslavínova, Na Rybníčku a okolí…), poněvadž jsou v těchto místech jednosměrné ulice s dostatečnou kapacitou parkování a pokusit se naplánovat další jednosměrky v ulicích jako je například Antonína Sovy v Opavě-Kateřinkách s vjezdem z ulice Partyzánské a s výjezdem na ulici Rolnickou a Vrchní. Převážně v centru města a v „modrých zónách“ s označením 1. a 2. změnit provozní dobu, kdy ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

2. Jak by mělo vypadat okolí centrálního Horního náměstí po demolici bývalého obchodního centra Slezanka?

Horní náměstí je jedinečné místo ve statutárním městě Opava a proto by o jeho podobě měli rozhodovat v referendu občané. Neděláme si ambice, že přineseme konečné řešení sami a při současném „otevření“ (zbourání) další části Slezanky budou muset všichni oprávnění lidé, orgány a organizace přistoupit k návrhům, aby toto centrum ožilo a sloužilo široké veřejnosti při úrovni a potřebě 21. století.

Máme za to, že se zcela nemusí lpět na původním půdorysu a historické podobě měšťanských domů nebo rovněž ani na úplném odkrytí pohledu na Konkatedrálu Nanebevzetí Panny Marie. 

Jistá zástavba by však zde byla pravděpodobně zcela vhodná. Nesmí však jít o megalomanskou akci v podobě tak zvaného kongresového centra, ale i bez výše zmiňovaného vypsaného referenda navrhujeme výstavbu několika měšťanských domů (cca 3-4) s malým kulturním sálem a přilehlými prostory o podobné kapacitě jako v nedalekém Dolním Benešově, kde se pořádají různé koncerty, plesy ale hlavně taneční kurzy atd. Toto kulturní centrum ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků

3. Jak by mělo město dál postupovat v souvislosti s rekonstrukcí a novým využitím budovy bývalého obchodního domu BREDA?

U Bredy bylo v nedávné době ideální řešení, když se například hledaly prostory pro Slezskou univerzitu, pro Slezské zemské muzeum, pro kulturní a společenské akce. V současné době se různé obchodní, společenské a kulturní aktivity stabilizovaly a bude chvilku trvat, než se různí organizátoři a podnikatelé odhodlají přijít s nabídkami. Zatím musíme vycházet z toho, co je již dohodnuto, co je předjednáno...

V případě „starého“ obchodního domu Breda bude z naší strany snaha dodržovat to, co bylo naplánováno a stanoveno z nedávné velké architektonické studie. Víme, že je zapotřebí do tohoto opavského skvostu vrátit duch, společenský a kulturní život spojený i s prodejními plochami. Proto je velmi nutné propojit „starou“ Bredu s „novou“ moderní Bredou a přilákat zde širokou veřejnost nejen pro nakupování, ale i k společenskému a kulturnímu vyžití při prezentaci Slezské univerzity, Slezského zemského muzea atd...

Rovněž i zde je nutnost vyjasnění si možného maximálního využívání nedalekého parkoviště ... zbytek odpovědi přesáhl limit 1000 znaků