Krausofon dygital. Industriální partička z Hudebního bazaru zavítala do Harendy

Krausofon dygital v Harendě
Krausofon dygital v Harendě
Vzpomeňte si, co vnímáte všechno na ulici cestou do zaměstnání (nebo cestou zpět). Možná najdete shodu se zvukovými obrazy města, které ‚maluje‘ ostravská industriální kapela Krausofon dygital.

Ať chodíme, kam chodíme, všude kolem nás jsou zvuky. Není prostoru, kde by žádný zvuk nebyl, neútočil.

„Industrial je pro mě město, Ostrava. Jsou to ty pocity, které si nosím v hlavě, zvukové obrazy města. A přetavuji je,“ zamýšlí se Jirka.

Celá parta se pohybuje kolem Hudebního bazaru, to je takové epicentrum kapely, kde Mima mimochodem funguje jako galeristka a Jirka jako stálý klient. V partě také funguje Míša, která obsluhuje za barem.


Krausofon Dygital
- Mima | plechovky, rozbité bicí, pila, zpěv a jiné kreace
- Martin Režný | kytara, dygital, elektronika
- Garasu | plech, kafemlýnek, šumy a jiný šumivý koktejl
- Láda Sado | kytara, trombon, čáry máry
- Zuzka | tahací harmonika, pokud zrovna necestuje
- Jirka | bassa pokud zrovna není ve Francii
- Honza | kytara, ságo
- Míša | kytara

„My jsme se z hecu domluvili, že založíme kapelu, zahrajeme koncert a rozpadneme se. Byl to takový hec performance. Ale nabalili se tam dva další členové, zjistili jsme, že je známe a střihli jsme si na 17. listopadu 2014 první koncert v Hudebním bazaru,“ vzpomíná Mima, podle které to původně byl industriálně invazivní punk. „Druhý den jsme dostali nabídku zahrát na vernisáž,“ dodává.

Nahrávky kapely, na které někde (nejen) na webu narazíte, jsou koncertní. „Studiové záznamy jsou jen ze zkoušek. Na nich si třeba Jirka vybrnkává na basovou kytaru ve Francii,“ říká Mima.

Celý rozhovor doplněný o zvukové ukázky uslyšíte v záznamu naší Harendy (viz odkaz v úvodu článku, starší díly si můžete poslechnout v iRadiu).