Krize a telefony

27. listopad 2008
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Také do českých luhů a hájů dorazila světová finanční krize. České firmy kvůli ní v rámci úspor musejí propouštět zaměstnance, snaží se tomu ale bránit. Někdy se brání tak vehementně, že se do nich nedá vůbec dovolat. Pod pokličku této problematiky nahlédl Petr Havránek.

0:00
/
0:00

Když se řekne krize, vstávají nám vlasy na hlavě a máme mrazení v zádech. Globální finanční krize začíná natahovat svou kostnatou ruku i nad Českou republikou. Žel, pochybení světových bankéřů a burziánů nakonec vždycky odnese prostý občan. Nejprve problém zasáhne firmy, ve kterých se lidé snaží vytvářet hodnoty, management nažhaví kalkulátory a usoudí, že ztráty akceptovat nelze, a začne propouštět. V poslední době je to vidět třeba na Novojičínsku, kde se problémy nevyhnuly Autopalu a nebo třeba Tatře.

Zajímavé jsou ale také reakce, když o problému chcete zvědět více. Jakmile se rozhodnete zjistit, jak se věci mají, co je příčinou propouštění a kolik lidí vlastně o práci přijde, začíná telefonický boj s pevnými linkami. Následující schéma často platí i pro běžné telefonáty - třeba na úřady...

Pro jednoduchost si jednotlivé účastníky označíme písmeny. Dovoláte se na ústřednu, kde poprosíte pracovníka A, aby vám spojil mluvčího B. Chvíli posloucháte veselou melodii vyzvánění a pak vám pracovník A oznámí, že kontakt B není k dosažení. Zkusíte tedy žádat třeba šéfa C. Od pracovníka D, který telefon (možná) zvedne, se dozvíte, že šéf C se momentálně, krize nekrize, nachází na dovolené. Telefonní číslo pracovníka E podle operátora neexistuje. A tak to mnohdy pokračuje, dokud nevystřídáte téměř celou abecedu. Pak se stane zázrak, a pracovník Z vám konečně omylem vyzradí mobilní telefon kontaktu B a vy si vydechnete: to byla zase pořádná krize...
Co nejméně krizí a krásný den Vám přeje Petr Havránek.

autor: Petr Havránek
Spustit audio