Křížem krajem: Halda Ema, ikona ostravských kopců
Po žluté od zoo nebo z Černé louky. To jsou nejlepší způsoby, jak si vyšlápnout na ikonu ostravských kopců - Haldu Emu. Její vrchol se tyčí v nadmořské výšce přes tři sta metrů a patří tak k nejvyšším ve městě. Tuny hlušiny vytěžené před lety z okolních uhelných dolů dodnes uvnitř haldy prohořívají.
Pokud se chystáte vyrazit na haldu Ema, nemusíte se obávat extrémně náročného výstupu. Co se vám ale rozhodně vyplatí, jsou dobré boty. Upravenou cestu z městských částí vystřídají na značené turistické trase lesní pěšiny a poté kamenitý a prašný terén vzhůru.
„Šlapeme převážně po horninách české části hornoslezské pánve, protože ta hlušina z dolu, která tady byla sypaná, to je ten karbon. Jsou to jílovce, pískovce, tu a tam takzvané brousky, což jsou vlastně sopečné horniny, ztužený sopečný prach smíchaný s nějakým pískem,“ vyjmenovává geoložka Ostravského muzea Eva Mertová.
Před rekultivací v 60. letech 20. století se ale halda zavezla i jiným materiálem – převážně písky a nějakou ornicí.
Uvnitř haldy stále hoří
Halda začala hořet podle dochovaných údajů kolem roku 1952. Hlavní požár se podařilo uhasit o dvacet let později, ale pořád doutná a uvnitř je teplota kolem 1200 stupňů.
„V tom se literatura také nemůže shodnout, protože podle tabulek ty karbonské horniny nejsou příliš náchylné ke vznícení, přestože je v nich rozptýleno poměrně dost uhlí. Jsou teorie, že může dojít ke samovznícení, další hovoří o tom, že haldu mohl někdo vypálit při pálení trávy nebo mohla být zasažena bleskem,“ nabízí různé varianty geoložka.
Ještě před sto lety byste haldu Emu ale hledali marně. Její historie se totiž začala psát kolem roku 1920. Tehdy se do oblasti Slezské Ostravy na pravém břehu řeky Ostravice začala navážet hlušina z několika okolních uhelných dolů, a halda byla na světě.
Dnes je halda Ema technickou památkou a také stále oblíbenějším výletním místem. Geoložka Eva Mertová během sezóny podniká výpravy na haldu Ema i dvakrát do týdne. Přírodovědné exkurze, které pořádá Ostravské muzeum, se těší oblibě jak škol, tak i seniorů.
Čtěte také
„Během plánované rekultivace v šedesátých letech tady Ostravské lesy provedly výsadbu okrasných i jiných stromů a keřů. Kromě toho se tady objevily i dřeviny z náletu, takže je tady taková zajímavá směska,“ dodává geoložka.
A tak tady rostou břízy, akáty, vrby a topoly. A kromě toho třeba vysázené duby červené – dřevina, která byla dovezena z Ameriky.
„Živočichové jsou tady taky zajímaví, protože jsou tady různí teplomilní brouci, kteří nikde jinde nejsou. Byl tady například nalezen brouk, který pochází z Indie, a taky jeden z Austrálie. Jak se sem dostali, o tom se vedou dohady. Zřejmě ale s dovozem železné rudy,“ říká Eva Mertová.
Na haldě ale můžete potkat i běžnou lesní zvěř, jako jsou srnky, zajíci, lišky. Žije tady a hnízdí řada druhů ptáků.
Další zajímavosti o haldě Emě si poslechněte v přiloženém audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ hned pod titulkem). Tento a další díly magazínu Křížem krajem pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
